Minulou středu jste si mohli přečíst první díl povídání paní Šípové o tom, jak přemluvila k přítulnosti plaché kočky Šišinku, Oskara, Kačenku, Ťapinku a Čendu. Dnes pokračujeme...
Kryštof
Malinkatý velmi divoký kocourek byl nalezen v noci v Letenském
tunelu. Po půlhodinové honičce se naštěstí schoval do díry, odkud nemohl uniknout zeťákovým obrovským tlapám. Odblešen, odnaftěn a nakrmen, 3 týdny byl ukryt za válendou. Vycházel jen v noci, když se domníval, že všichni spí. Najedl se, napil, vyčůral a zase zajel za válendu. Když se otrkal, byl agresivní na ostatní kočky. To vyřešila až kastrace. Po dvou letech je stav takový, že je to velký nezbeda, přítulný a náš nejinteligentnější kočičák. Na zamlaskání příjde dát "pusinku", aportuje myšky, otevře si dveře vyskočením na kliku, miluje vodu!!!
Kryštof pózuje
Prcek
Nejnovější přírůstek. V říjnu roku 2002 jsem ještě za tmy narazila opět v areálu nemocnice na sedící malinkaté kotě. Vzala jsem ho a teprve v kanceláři jsem zjistila, že místo očíček má obrovské boule. Nevidělo mne, a tak neuteklo. Veterinář zjistil kočičí chřipku. Nemohla jsem ho vzít kvůli infekci domů, a tak bydlel ve skříňce na spisy v kanceláři. O víkendech pak byl odnášen domů kolegyněmi, které doma zvířátka nemají. Veterinář kotě odblešil, odčervil a neúnavně a hlavně zadarmo léčil cca 2 měsíce. My zase do něj cpaly mléko, masíčko... no moc chuti do života nemělo. Dnes je z něj nádherný kocour a byl přítulný od začátku.
Prcek miluje vodu
Prcek a květinové zátiší
Ještě kromě těchto kočiček máme venkovní - ty žijí na chalupě a jednou
týdně je pořádně nakrmíme konzervami a přes týden necháváme v kolně suché granule a vodu. Jedna z původních venkovních kočiček je
Mamuša
Prožívala osud všech toulavých kočiček, plachá a každoročně březí!
Známe ji již 4 roky. Nyní se již ráda mazlí, přijde se i ohřát do
chalupy, když je venku velká zima tak v kuchyni u kachláčů i přespí.
Nerada se nosí v náruči. Loni povila 3 koťátka v naší kolně. Ani jedno s
námi nechtělo kamarádit! Přesto se nám dvě kočičky podařilo udat. Když
jsem je ale chytala, pokousaly mne! Po půl roce v novém domově jsou obě
přítulné (jedna se jmenuje Kačenka a druhá Terezka). Zbylý kocourek se
bohužel, než jsme mu našli domov, ztratil. Mamuša je už kastrovaná a
očkovaná. Ještě na chalupě zbývá její 3 letý syn Černoušek.
Černoušek
Mamuša nám ho přivedla ukázat až jako odrostlejší a velmi
bázlivé kotě. Trpělivost, láska a dobrá bašta zvítězily. Teď je to mazel, který se mnou zůstává i v noci, mazlí se a je velmi přítulný. Je však velmi závislý na mamuše, a tak zatím nežije s námi v Praze.
Mamuša a Černoušek
Tak, a teď bych to moje povídání ráda shrnula. V chování všech našich
kočiček se odráží jejich individualita. Všechny jsou jiné a každá
stejná!!! Vůbec se však nepozná, která byla plachá a která ne.
Podařilo se vám ochočit plachou kočku? Nebo jste dali domov opravdovému "divočákovi", který je i přes všechny vaše pokusy nadále plachý? Napište nám o tom!
Související články:
přidat do oblíbených
poslat e-mailem
vytisknout