V roce 2006 bylo v Azylu Lucky umístěno 92 koťat a dospělých koček, dvěma kočkám se našel jejich majitel a 17 koček bylo utraceno pro těžkou nemoc nebo úraz. K těm posledním patří i kocour Monty, krásný a důstojný do posledních chvíle (o Montyho konci si můžete přečíst v článku Monty našel svůj obláček - pozn. red.).
Poslední Montyho fotka...
V azylu a depozitech zůstalo v péči 44 koček, ovšem počet je proměnlivý, protože cca 10 až
14 koček je v azylu nastálo, neboť jsou neumístitelné (plašani, velmi nemocní, několikrát vrácení, handicapovaní).
Nemohu říct, že rok 2006 byl pro nás lehký, ale určitě byl velice zvláštní a jaksi podivný.
Začal celkem dobře, nové kočičky se rychle umísťovaly, ale jen do doby, kdy nás zavalil vysoký počet zvířátek po lidech, kteří nebyli schopni se dál o ně starat. Podtrhuji starat, protože starání a pečování o zvířata si představuji úplně jinak.
V krátkém čase se přeplnil azyl zdevastovanými dospělými kočkami. Vysoké náklady, zvýšená péče a pozornost byly nutností. Stále hlášená nová zvířata, velmi málo umístěných a chybějící peníze.
Co nás trápí
V této době nás zasáhla smrt několika zvířat. Situace, která je těžce řešitelná, a která nám ubírala síly.
- Špatní sousedé s velkým počtem nekastrovaných kocourů a jak se později ukázalo, i těžce nemocných. Následky jsou k breku (zbití dospívajících kocourů agresivními kocoury od sousedů, napadání léčících se koček, znovuošetřování sotva zahojených ran, zakousnutí koťat…nemluvě o zápachu značkujících kocourů - cizáků dobyvatelů). Jak se bránit agresivním kocourům odvedle, když jejich majitel postrádá slušnost a mozek, a domy dělí jen zeď?
- Smlouva s městem Lovosice, která se stále odkládala a kterou nakonec město uzavřelo se Psím domovem v Řepnici (to je ten útulek, se kterým má smlouvu i město Litoměřice a přesto jsou litoměřičtí nálezci koček stále odkazováni na náš soukromě financovaný azyl). Všechny žádosti o finanční příspěvek na opuštěné kočky zaslané městům byly neúspěšné z důvodu nedostatku peněz.
- Vysoké finanční náklady na testování koček (FIP).
- Mysleli jsme si, že smrt Montyho byla definitivní tečkou celého depresivního roku, byla to CHYBA v úsudku!
- Ještě přišlo umístění Mášenky a následně její velice drahý odchyt. Ta paní se nám opravdu vyplatila! Celou anabázi jste možná zaregistrovali a tak je tu malá zpráva od Máši.
Zpráva od Máši
Jsem kočička Mášenka - hedvábný kožíšek, která způsobila tolik rozruchu při odchytu, když jsem se nové paničce ztratila a tatáž panička připravila azyl o vypůjčenou odchytovou klec.
Jsem v azylu díky hodným lidem, kteří mě vzali do teploučka, dali mi najíst a zavolali azylovou mámu, která si pro mě přijela. Jsem šťastná, že jsem zase „doma“, dobře jím a spím, na stole na polštářku (je mi teď mnohé dovoleno). Pan doktor řekl, že jsem zdravá, ale pro jistotu jsem dostala injekci proti nemoci FeLV. Azylová máma napsala dopis panu starostovi Městské části Prahy - Vinoř, aby jí pomohl při vyřešení situace kolem ztracené klece. Po dlouhé době dostala dopis, ve kterém jí píšou, že žádost o pomoc při hledání odchytové klece bude zveřejněna jako inzerce v místním plátku v březnu (!) a zároveň byla upozorněna, že v dohledné době přijde faktura na 200,- Kč. No co se dá dělat, že? Nic dneska není zadarmo. Té paní, která si mě vzala domů na umísťovací výstavě, napsala doporučený dopis, aby poslala aspoň nějakou korunku na náklady spojené s mým odchytem a na klec, ale paní se neozvala. Mám se teď dobře a zatím zůstanu v azylu dlouhou dobu, možná i napořád. Jsem trochu vystrašená (pozn. azylmámy: půl roku práce o důvěru k lidem je v tahu).
Ztracená a nalezená Máša
Poděkování na Slovensko
Zvažovali jsme, jak se vyrovnat se ztrátou vypůjčené klece, jak ji nahradit (cena je hodně vysoká) a pak nám na emailovou adresu přišla zpráva ze Slovenska, ve které nám jedna paní nabídla pomoc. Její nabídka na výrobu 2 odchytových klecí, jejich zaplacení a gratis zaslání z Bratislavy na adresu našeho azylu přišla jako dar z nebes. Tento týden dorazily obě klece, takže můžeme jednu klec vrátit a jednu jsme dostali darem, protože azyl žádnou neměl. Nevím, jestli máte představu, jak moc jsme byli rádi, jak moc nám to pomohlo. Paní Prokopová ze Slovenska nám velmi pomohla v okamžiku, když jsme už byli skoro na kolenou, jak finančně, tak psychicky. Chceme jí touto cestou poděkovat, protože jsme nenašli žádný jiný způsob, jak jí říct, co pro nás její pomoc znamená. Tím spíš, když nám napsala, že na Slovensku byl zrušen odpis na daních z darů.
Takhle tedy vypadal loňský rok v Azylu Lucky. Jsme si téměř jistí, že pokud nebyl vloni nad severočeskou vesničkou Černiv místní oblak negativní energie, tak to bylo celoroční zatmění slunce anebo se prostě jen Bůh díval někam úplně jinam. Doufáme, že letošní rok bude lepší, a pokud ne, tak katastrofické situace už máme nacvičeny.
Děkujeme všem příznivcům, kteří nám v loňském roce přispěli na chod našeho Azylu.
Související odkazy:
Související články:
