Tak jako každý rok, i tento podávám zprávu o činnosti našeho azylu.
Rok 2009 byl pestrý co do druhů zvířat, která našla svůj lepší domov prostřednictvím našeho sdružení. I když se zabýváme hlavně péčí o kočky, osud nám přivede do cesty i jiná opuštěná zvířata.
Nový domov mají:
- 3 morčata
- 8 králíčků
- 1 ovečka
- 1 pes
- 3 ježci
2 ptáci byli převezeni do útulku pro volně žijící zvířata
V azylu zůstávají ještě 4 morčata, 16 ježků a jeden pes – nováček
Míša Belmondo
V roce 2009 bylo přijato do azylu a depozit 149 kočičích čumáčků.
- 29 jich mělo smůlu a svůj životní boj prohrálo
- 58 kočiček a kocourů jsme dali vykastrovat
- 72 koček bylo umístěno a doufáme, že budou žít dlouhý a spokojený život
V azylu a depozitech stále zůstává vysoký počet kočiček – 45 hledá nadále svůj nový domov, 25 zůstává již několik let pro svoji povahu, nemoc (srdce, ledviny) nebo stáří, ale i proto, že nikdy o ně nebyl projeven zájem.
Několik kočiček z tohoto počtu (25) již má svého virtuálního osvojitele.
16 kočiček a kocourků žije svůj život v naší tzv. LDN.
Celkem 86 ocásků nám nedovolí nudit se ani v tomto roce.
Všichni členové děláme, co můžeme, aby se zlepšil život opuštěných zvířat, a proto po přijetí do azylu či depozita je jim věnována velká péče, která samozřejmě něco stojí.
Na účtu azylu během roku 2009 přibylo 136.000,- Kč Počty to jsou jednoduché, na každý čumáček je to méně než 1000,- Kč.
Velké díky patří lidem, kteří nám pomáhají, ať formou dárků či finanční částkou poslanou na účet.
Díky paní Gmitterové, která plete krásné věci, díky kasičce v obchodě s krmivem, díky paní Ondruškové, která nám pomáhá s nabídkou věciček darovaných lidmi, díky všem členům sdružení za to, že všechna námi přijatá zvířata mohou poznat, že život je přeci jen hezký, že pohlazení je příjemné a nebolí, že plné misky krásně voní a obsah je jedlý, že nemusí mrznout venku, když nechtějí.
Háčkovaný obal na mobilní telefon
Děkujeme těm lidem, kteří poskytli domov zvířatům z našeho azylu, za všechny budu jmenovat slečnu Petru, která si odvezla moc nemocného kocourka Píďu Milouška. Určitě jeho léčení bylo nákladné a stálo tak i plno lásky a síly, aby se kocourek uzdravil.
Koncem roku 2008 a začátkem roku 2009 jsme prosili o pomoc při výstavbě nového a pro nás velmi nutného místa pro kočičky vhodné k umístění. Škoda, že nás vyslechlo tak málo lidí, ale i tak velké poděkování patří Nadaci na ochranu zvířat za finanční dar. Nejmenované firmě patří dík za stavební materiál; za pračku, krmení a peněžní dar paní V.A. A hlavně mému manželovi za obrovskou dřinu na stavbě a také mým synům, že spolupracovali na výstavbě výdejny koček – zvané kočkárium (téměř všechno udělali sami).
A ještě děkujeme žákům a jejich učitelům Základní školy v Libochovicích za vybrané krmení pro azylová zvířata,a také panu řediteli za to, že nenechal na ulici před školou zraněného kocoura Míšu Belmonda a odnesl ho do našeho azylu.
Vážím si velice všech lidí, kteří nám pomáhají a přeji jim krásný, šťastný a úspěšný nový rok.
