Pušumori a její dětičky

"Koťata odvezte, kočku tady nechte, chytá dobře myši!" řekli v jedné fabrice, na jejímž parkovišti Pušumori a její potomstvo žili, tedy spíše přežívali, myši byly zřejmě jediným zdrojem potravy. Koťata byla tak pět týdnů stará...Dnes jim jsou dva měsíce a dosahují poloviny velikosti své maličké maminky. Ta dostala jméno Pušumori, což v romštině znamená "bleška". Je zvyklá očekávat od lidí jen špatné věci, v náručí se bojí, hodně syčí, ale neublíží. Potomci jsou tedy naučeni výhružně syčet. Pokud nechcete, aby na vás syčeli, musíte jim dát pod čumák něco k jídlu, případně je vzít na klín a drbat, než začnou vrnět. Jsou dokonale naučení používat kočičí wc, nemají žádné viditelné zdravotní potíže, pár týdnů pravidelné stravy z nich udělalo výstavní puclíky.
Dětičky jsou tři a k odběru budou během prvního srpnového týdne - zatím jsou 2krát odčervená a čerstvě naočkovaná.
Jsou společenská a je radost je pozorovat při hrách.
Seznamte se tedy:
Eržika - klasická mourinka, miluje drbání za krčkem a na zádíčkách. Veselá, hravá.
Fero - bílomourek, ochránce celé rodiny, osobnost od narození, bude zřejmě v dospělosti velký. Nezískáte si ho hned, udržuje si odstup, ale bude sedět uprostřed místnosti a syčet, když bude mít pocit, že chcete ublížit jeho rodině.
Dežo - mourek s delší srstí. Tatínek měl asi něco z peršana, nebo maincoona, soudím tak nejen dle delší srsti, ale především podle jeho mírné, přátelské povahy.

V případě zájmu kontaktujte Františku K. (Určitě vás budou zajímat podmínky umístění zvířete do nového domova).

** Fero a Dežo už našli nový domov **