Asi je to celkem zvláštní najít před vchodem do svého rodinného domku prostě jen tak ležet pytel. Člověka napadne leccos. A když ten pytel s mírně staženým krkem přeci jen otevřete, je to úděs i úleva, co vás zaleje, když na vás z něj koukají 4 hlavičky k smrti vyděšených koťat, která se hrůzou nehýbají, ba ani nemňoukají.
Tak tenhle zážitek čekal jednoho větrného prosincového podvečera na kolegyni mojí maminky a jejího manžela. Neváhali a koťátka narychlo ubytovali v teple kotelny, která je jinak královstvím jejich také nalezeného vlčáka Silvestra (hádejte, kdy ho našli :o) ).
Pytlíci
Minulo pár dnů, slovo dalo slovo a 21.12. se koťátka stěhovala do kočkoapartmá připraveného v naší koupelně a patronát tak nad nimi přebralo OS Podbrdsko.
V době, kdy většina lidí začíná zdobit stromeček, běsní v nákupních centrech, připravuje poslední druhy cukroví a v neposlední řadě cídí byt, mě tak potkal trošku jiný druh zábavy :o). Pány mého času se rázem stali 4 kočičí ďasíci – 2 mourované holčičky Natálka a Cilka a 2 černí kluci buci Koksík a Uhlík.
Co vám mám říkat – jsou to prostě miláčkové! Vstoupit do koupelny a zůstat neporušená, pro mě od té chvíle znamená vyrobit ze sebe panáčka Michellin – na domácí tepláky natáhnout ještě jedny (nejstarší, co mám - extra sexy), přes mikinu další mikinu a na krk raději šátek. Zatím každá koťátka, která jsme doma měli, považovala moje nohy za šplhadlo – s tím tak nějak počítám. Co ale předvádí tahle partička, to jsem vážně ještě nezažila! Jakmile vkročím, visí na mě všichni 4 a zběsilou rychlostí po mě vybíhají nahoru a zase dolů, padají - ovšem ne na všechny 4, jak by člověk čekal u kočky - plácnou sebou na bok, na záda, na hlavu, že mám pocit, že to je konečná, vyběhnou mi na ramena a tam se poperou, zfackují mi drdol, zafuní do ucha, zatahají za náušnice, kousnou mě do ucha a ve vteřině jsou zpátky na zemi, proletí koupelnou a šup, houpají se mi už opět někde u pasu zachycení jednou tlapkou, druhou umně odrážejíc ataky sourozenců.
Pytlíci v akci
Jak se mají k dílu, mají se i k jídlu, jinými slovy – žerou jako mlejn, no spíš nějaký turbomlejn. Následkem toho jsou časté hromádky v záchůdcích, které mám ovšem šanci v klidu vybrat pouze, když prdichvosti dlabají. To je ovšem taková rychlost, že kolikrát opravdu nestíhám a u čištění WC pak mám 4 asistenty, kteří kolem sebe rozmetávají stelivo, skákají mi na ruku, ve které držím lopatku tak, že obsah zpravidla několikrát spadne na zem a bojují se smetáčkem, kterým se snažím vše zpátky smést, takže často zametám chlupy rozkošného koťátka, nikoli smetáčku… Inu, lepší dárečky mi letos Ježíšek nadělit nemohl ;o).
Slečny pytlíkové
Minul čas vánoc a přichází nevyhnutelné – moji vánoční pytlíci, odčervení a naočkovaní, putují do inzerce na Kočky-online.cz. Pokud tedy hledáte kamaráda, který vás dokáže rozesmát a až vám bude smutno, bude vás zahřívat a jste mu za to připravení dát lásku a zodpovědnou péči po celý jeho kočičí život, máte možnost strašně moc získat – Natálka, Cilka, Koksík a Uhlík čekají.
Máte o některé z koťat zájem? Ozvěte se na mail přímo jejich pečovatelce Hance (Praha).
Související odkazy:
