Slíbila jsem, že budu průběžně informovat o tom, jak pokračuje uzdravování Fíry a spol., a tak jsou tady čerstvé zprávy :-)

Fíra

Fíránkovi se daří čím dál tím lépe. Je stále velmi hubený, přestože papá a papá… Záněty kůže přetrvávají, ale lepší se. Srst je pořád nekvalitní a mění se. Každý den vymetu z voliérky lopatku rezavých chlupů, takže se divím, že z něj není zrzoun naháč.

Fíra

Přesto mám jednu velmi pozitivní zprávu. Veterinář dal svolení k narkóze, tak bychom se měli během tohoto týdne posunout v uzdravování. Po kastraci by se měly také omezit jeho "rozmíšky" s ostatními kocoury. To je také jeden z důvodů, proč Firďu pouštím jen pod dohledem mezi zcela nekonfliktní stařečky, i když vím, že by si radši zařádil s ostatními "lumpy". Pokud vše proběhne dobře, mělo by mu to psychicky prospět. Uvidíme.

Richie

O tom, jak se Richie v OS pobrdsku vzal, referuje Bára Kolmanová, jednatelka:

Dlužím tu jednu zprávu o rezavé bradě. Richie, kde se vzal?

Objevil se přesně v okamžiku, kdy jsem se rozhodla, že všechno neakutní odkládám a během dvou dnů volna budu jen ležet a léčit si chřipku. Zákon schválnosti, jako vždy. Telefon - na silnici ve Vráži leží zraněná kočka, nemůže chodit, nehýbe se, ale žije. Poučena z předchozích nezdarů "úkoluju" dotyčného mladého muže, aby se pokusil kočku sebrat do nějaké krabice, aby se neodplazila pryč, nebo jí prostě hlídal a chystám se vyrazit.

Za chvilku telefon "Ona zmizela. Třeba už se jí někdo ujal". - "Jo, ale lopatou po hlavě," říkám si v duchu s tupou rezignací a vracím se zpět k čaji a kapkám do nosu, kdo ví, kde je kočce konec, a hlavně jaký...

Za půl hodiny telefon znovu, našli ji a tak vyrážím. V areálu firmy, kde kočky volně žijí, jsou krmeny, mají boudičku… na mě čekají tři lidé a jeden nešťastný zrzek. Vypadá jako Fíra přes kopírák a já jen tuším, že tentokrát nebudeme mít takové štěstí. Opět zadní tlapka, pod shnilým masem na mě kouká kousek zlomené stehenní kosti, kocour je dost v zoufalém stavu.

Richie a Fíra

Během hodiny, než jsem přijela, s ním nálezci dojeli na nejbližší veterinu a zpět, kocour dostal antibiotika, další léky nedokážu z účtu přeluštit. Se slečnou, které na kocourkovi zjevně záleží, si vyměňujeme telefony, "balím" to neštěstí jménem Richard do přepravky a mažeme na "naši" veterinu. Vidím v duchu jen dvě možnosti:

• pokus o amputaci nohy, infuze a dát se na modlení,
• euthanasie.

Závěr veterináře je přelámaná stehenní kost, cca 10 dnů staré zranění (být teplo jako teď, už ho žrali muší červi), atrofované svaly, dehydratace, nízká teplota, začínají selhávat vnitřní orgány. Třicet nebo méně procent na přežití.

Domů fasujeme infuze pod kůži, žílu zatím nejde najít, na druhý den je v plánu operace, marod spí u mě. Druhý den už se daří kocourkovi zavést kanylu do tlapky, dostává co nejšetrnější narkózu… Doktor se nejprve zbaví shnilého hnusu, co býval tlapkou, a pak odstraní její zbytek hned v kyčli. Samozřejmě asistuju a chvílemi si připadám jaksi zbytečně, jen pořád nevím proč, až mi to dojde. Richie vůbec nekrvácí, spíš než operaci to připomíná pitvu, vrstvy svalů (resp. jejich zbytky) by se daly přesně určit jak na anatomické pomůcce - to je to divné.

Oba doktoři mi připomínají, že ten kocour to asi nevydrží. Operace je mnohem rychlejší než třeba u Geoffreye, který měl nohu třikrát tak silnou, Richie je vyhublý a svaly mu chybí na celém tělíčku, nejen na té nešťastné tlapce. Má inhalační narkózu upravovanou tak, aby byl stále jen krůček od probuzení, přesto když končíme, nebudí se tak jako ostatní zvířata. Dvě hodiny mu pomáháme kyslíkem, vyhřívací dečkou a infuzemi, až po dvou hodinách se kocour ráčí vrátit mezi nás smrtelníky, první část vybojoval. Hrozí mu selhání ledvin, jater, celou dobu od úrazu neslo tělo vysokou zátěž, muselo odbourávat toxiny z odumírající tkáně.

Richie po operaci

Převážím ho k Marcele na marodku, sama bych u něj nevydržela zůstat vzhůru ani půl noci, prostě bych to nezvládla. Pokyny zní "nakapat maximum" a Marcela se jich doslova drží. Zvíře na infuzích je potřeba kontrolovat nejen proto, aby si nevytrhlo kanylu. Pokud infuze teče moc rychle, zvíře se bude dusit. Pokud poteče pomalu, nakape málo. Pokud kocour složí tlapky pod tělo v určité poloze, infuze přestane kapat… Tři noci na infuzích s kontrolami v půlhodinových intervalech mu umožnily zbavit se toho, co ho otravovalo zevnitř, srovnat tlak, tělesnou teplotu… Nebýt následné péče, byla by celá operace zbytečná.

Hned první večer nám dal Richie naději, zajímalo ho totiž jídlo. Tak začalo jeho uzdravování. Injekce antibiotik přijímané s velkou nelibostí, přepadávání na stranu při pokusu stát na třech… Richie nemá Fírovu bezprostřední povahu, je rozhodně opatrnější a citlivější, má ale na oplátku lepší fyzické dispozice, dobře a rychle se hojí a uzdravuje. Teď už má vyndané stehy, zahojenou ránu, je ve fázi, kdy se učí chodit a zvládat různé překážky o třech a potřebuje v tom získat jistotu. Pokroky dělá pomalu, ale jistě.

Co už se naučil, o tom vám referuje jeho "kočičí teta" Marcela.

Druhá rezavá hlavička Richie dělá také pokroky. Pokračujeme v rehabilitaci, Rich se pohybuje ne snad lépe, ale rozhodně rychleji. Pomalu získává jistotu v chůzi, minulý týden dokázal sám slézt z voliérky na přistavenou židličku. Tento týden vyhopsal před "zlým dědkem Lojzou" do úkrytu na schodech. Pravda - dolů jsem ho musela odnést sama, ale i tohle byl pokrok. Myslím, že by mu moc prospělo vysoké škrabadlo do pokoje, kde by se mohl i položit a kde by si hlavně z výšky, tedy z výhodného postavení, pořádně prohlédl ty strašlivé kočky, které ho na jednu stranu hodně lákají a na druhou se jich tak moc bojí, protože pořád si není jistý v pohybu. Prostě rehabilitace pokračuje. A pozitivum na konec: Richie je už větší než Fíránek a také zánět kůže je skoro ten tam.

Motty

A náš třetí rezavý přírůstek - Motty, řečený Moták. Co k němu říci… stále se motá, stále se motá... Motáček se také vylepšuje, je na antibiotikách, trochu přibral, ale je pořád podvyživený, není však už dehydrovaný. Tento týden jdeme na kontrolu na veterinu, tak uvidíme, jestli budeme pochváleni. Hlavně jsem zvědavá na příčinu jeho "nestandardního pohybu". Příčinou může být všechno možné od poškození vnitřního ucha po nádor na mozku. Držte palce.

Motty alias Moták

Související články:

• Staré kočky
• Kocour Fíra: jak prospívá?
• Diety a dietáři
• Zpráva pro příznivce kocoura Fíry
• Nepřebývá vám silikon?