Tak předně chci poděkovat. Děkujeme, děkujeme velmi, za zásoby steliva, které doputovaly na marodku po prosbě za kocourka Mokasína. Děkujeme i za kvalitní granulky, konzervičky, mňamky a vitamíny. Pokusila jsem se vše zdokumentovat na fotografii, jen to stelivo se mi jaksi nevešlo všechno do záběru. Upřímně řečeno, o krmení pro seniory se Mokasín (nedobrovolně :-) podělí i se starým kocourkem Fiolem z vedlejší volierky, stelivo mu zas bude "užírat" poraněný Ferda… Marodka je stále plná "čičin nestandardních", tedy "čičin potřebných".
Část silikonu, který jste poslali
Jak se má Mokasín? Chlapec se nám hojí a lepší před očima. Přemýšlela jsem, jakým způsobem tělo zahojí polštářky, tak netypickou tkáň. Tak už vím. Zbývající srpečky polštářkové hmoty se natáhly do neuvěřitelné délky a pokryly část chybějícího, na zbytku se rána hojí jako každá rána, pomalu se vyplňuje vazivem, zkrátka příroda je fakt mocná čarodějka. Menší kus sliznice už zbývá živý, packy méně bolí, rána není "rozblemcaná", už nedáváme enzymatické masti, jen starý dobrý a zjevně stále fungující "peruán". Mokasín přibral a nabral na síle, udržet ho už není legrace. Zabydlel se ve volierce a připadá si v ní v bezpečí, dožaduje se vždy návratu "domů". Z botiček si obvykle sundá jednu. Dostal samozřejmě další dávku depotních antibiotik, na kastraci, tedy narkozu, to rozhodně ještě není, ale jdeme po správné cestě, snad už nenastane nějaký zvrat k horšímu. Ráda bych vám vyfotila jeho tlapky, ale nevím, zda se podaří, buď můžu držet, nebo fotit, pak zas ale na té fotce tlapky nebudou;:-( Zkusíme, uvidíme.
Pár slov o silikonu
Silikon, proč zrovna ten je tak potřeba? Pamatuju ještě dobu, kdy tu žádné silikonové stelivo na trhu nebylo (není to tak dávno), zraněným zvířatům se dával Catsan, buničina, někdy i stříhaná gáza. To vše se do ran stejně lepilo, ale bylo to čistší než klasický kočkolit, na druhou strnu kočky obvykle nechtěly chápat, že to je náplň toalety. Hrudkující stelivo vytvoří na ráně naprosto příšernou krustu, pod kterou hnisá vše, je to horší, než kdyby se zvíře válelo v bahně. Silikon, i když se nalepí, nepráší, neudělá povlak na ráně a jednotlivé kousky se dají odlepit, vypláchnout, vybrat pinzetou, zkrátka ránu lze poměrně snadno vyčistit. Člověku ránu překryjete, zavážete. Kočky se obvykle k nějakým obvazům chovají dosti macešsky, zbavit se půlhodinové práce "obvazovače" jim trvá sotva pět minut. A co je na vzduchu, líp se hojí, pokud samozřejmě zamezíte lízání. Proto ta častá prosba zrovna o silikon.
Dobrůtky pro Mokasína
Pro jaká zvířata se používá? Pro kočky poraněné, s abscesy, otevřenými ranami, ať už hlubokými či při plošném poškození kůže. Všechny ty zhnisaní či nekrotické následky pokousání různě po těle či úrazů na tlapkách, zkrátka všechny "mokré" rány, do kterých se kočkolit lepí. Záněty kůže různého původu, ať už infekce, alergie, poleptání či popálení... Špatně se hojící operační rány (těch je naštěstí málo), ale třeba i krev ve stolici, kdy potřebujeme na ten "bobeš" pro kontrolu vidět, což u normálního steliva jaksi nelze, to vše jsou důvody pro použití silikonu. A také si zkuste představit to, co zas každý neviděl a nezná. Malé kotě vrávorající na pavoučích nožkách s nosem plným nudlí případně jazykem a tlamičkou rozežranými od calicivirosy, když zavrávorá a po čenichu spadne do steliva…
Případy pro silikon
Kdo teď ještě silikon potřebuje? Ferda z plovárny. Že vám to "z plovárny" něco připomíná? Ano, na plovárnu chodila celé roky krmit kočky paní Černá. Po letech se jí podařilo tamní smečku pomaličku naučit chodit na jídlo až k jejímu domku a pak se číči postupně úplně přestěhovaly. Části jsme našli nové domovy, zůstala tu žít už jen velmi plachá Šmudlička, stará Šedulka a Ferda. Poslední nekastrovaný z původních místních koček (za odchyt Šmudlinky kdysi zaplatila paní Černá krvavou daň z vlastních rukou, zdejší kočky sklopec znají a vyhnou se mu jako moru) bílomourek Ferda bydlí u domku, dovnitř ale ani na krok, neodlapitelný.
Ferda, nejsmradlavější kocour ve střední Evropě
Až "padla kosa na kámen" a Ferda odkudsi přišel kulhaje a bylo mu tak špatně, že se nechal ulovit. V tlapce díry, už ne absces (hnis), ale nekroza (odumřelé), hrozila mu amputace packy. Měl štěstí, antibiotika zabrala výborně a kontrolní rentgeny neukázaly zlomeninu, ač jsme ho podezírali, že před námi schovává nějakou tu prasklou kost. V narkoze zvládl i kastraci, ten nejsmrdutější kocour ve střední Evropě. Samozřejmě ošetřovat ho není žádná hračka, jak už je vám asi jasné, stěhoval se Ferda na marodku. Pokukuje, roztává, ne, že by byl mazel, to zatím ani omylem, ale už se tak nebojí a začíná si zvykat. Ze začátku neuměl v límci žrát, teď už se nejen umí sám ládovat jak o život, ale o papání si i hlasitě říká. Nožka se hojí, už je jasné, že mu zůstane, nanejvýš bude možná kulhat. Až se uzdraví, budeme se mu snažit najít nový domov, v jeho původním působišti totiž poslední dobou přestalo být bezpečno.
Kočičí úrazy tu začaly být opravdu časté. K paní Černé přicházejí venkovní kočky průběžně, z okolních chat. Po čase, když se neodstěhují zpět a je jasné, že jsou bezprizorné, je odchytíme, kastrujeme, očkujeme, v ideálním případě umístíme a... přijdou další. Kromě takto nově příchozích tu žije původní venkovní partička starých koček - část přímo od domku, část přestěhovaná z plovárny - samozřejmě kastrovaných. A právě ti původní, co léto tráví venku a zimu v domečku, začali přicházet s úrazy. Dlouze a těžce se hojili jedenáctiletá Mytylka a devítiletý Pepíno, jak jsem psala ve zprávách z kočičích jeslí, s poraněnou nohou přišel i kocour, kdysi jmenovaný Mourek II. , kterému se říkalo "Starej Moura" (ačkoliv starý není, narodil se před povodněmi a jako malé kotě je přežil). Ten nedávno našel nový domov spolu s kočičkou Babulkou. Strženou srst a kůži na zádech měl kocour Chlupáč, který se ovšem ulovit nenechá a hojí se sám (měla jsem ho v ruce jen jednou při transportu na kastraci). Kulhaje s pohmožděním přišel nedávno i kocourek Matýsek a naposledy nás vyděsil Moureček, proto ho teď také nenajdete v inzerci, zřejmě po ráně a zhmoždění měl zánět v noze, který na rentgenu dost přesně připomínal nádor kosti, druhé snímky po dvou týdnech už vyzněly optimističtěji, ale vyděsil nás opravdu hodně, čekáme na další kontrolu.
Babulka si pobyla v nabídce téměř dva roky...
Pro Ferdu se tedy budeme snažit najít bezpečnější lokalitu a u paní Černé můžeme jen trnout, co zas nastane, kočky tu totiž přibývají samospádem, teď se "na břehu" za domkem zdržují další tři přírůstky, které se pokoušejí přistěhovat.
Silikon byl potřeba pro Mytylku, Pepina a Mourka i u paní Černé, marodka ho dokáže spotřebovat vanu, teď pro Mokasína a Ferdu, předtím třeba pro Vatinu s pahýlem packy, v nejnověji příchozích je nějaké to téměř neexistující očíčko a večer jedu chytat jakési kotě pobíhající venku se zlomenou a zhřebovanou nohou. Nevím, jestli chytím. Pokud ano… marodka.
Kdyby na tohle stelivo byl nějaký lom, vyplatilo by se ho koupit :-). Ne, vážně, silikon je nadstandard, na který náš rozpočet nestačí, nebýt dárců, tedy vás, byli bychom dost "nahraní" a kočky s námi. Marodka prostě má svá specifika, mezi ně patří věčná spotřeba silikonu, savých podložek, prostěradel, dezinfekce, obvazů, masíčka, mlsků, kvalitních granulí, léků… a občas nějaké ty netradičnosti, jako třeba boty pro kočku.
Část granulovaného krmiva, které vidíte na obrázcích, věnoval eShop KočičíObchůdek.cz. Děkujeme!
Související články:
