O kočičce, která žije v Třeboni u bytovky, je tam velice nežádoucí a má půl
roku starou, neléčenou zlomeninu nohy, jsem se dozvěděla od kamarádky, která
pro ni zrovna neměla v depozitu místo. Prý ji krmí mladá paní, ale domů si
ji vzít nemůže. Jestli mne tedy něco nenapadá...
Napadlo mne jedině, že bych pro kočičku mohla dojet a odvézt ji do některého
soukromého útulku, ke kterému mám důvěru, protože mi bylo jasné, že já budu
postiženou kočku umísťovat moc těžko. Čekat se moc nedalo, jaro za bukem,
kočky se mrouskají, čím dřív bude číča z dosahu kocourů, tím lépe. Sehnala
jsem ochotnou paní s autem a po dohodě s třeboňskou "krmičkou" jsme vyrazily
pro kočičku.
Pacička
Prvním překvapením byla lokalita, kde kočička rok žila a snad zázrakem
přežila. Roh sídliště, kolem bytovky vede velice rušná silnice, místo pro
venkovní kočku naprosto nevhodné. Domlouváme se s paní, která má kočičku
zavřenou v garáži. Trochu s obavami, trochu se zvědavostí čekáme, jaká číča
je a jak se na nás bude tvářit. Po otevření vrat vyběhne po třech nožkách
kouzelná, krásně zbarvená, mazlivá kočička. Vůbec se nás nebojí. Nožka
vypadá děsivě. Je v nepřirozené poloze, zkroucená, zvednutá u těla. Micku
strčíme do přepravky, ani moc neprotestuje. Pak se od mladé paní dozvídáme
příběh kočičky Pacičky...
Kočička se začala objevovat u bytovky loni na jaře. Měla ještě všechny čtyři
nohy zdravé, velikou důvěru k lidem, bylo to odrostlé, hravé kotě. Paní,
která má kočky moc ráda, ji začala pravidelně krmit, nechala ji naočkovat,
odčervila ji. Víc pro ni udělat nemohla. Je chovatelka, doma má čistokrevné
kočky, souhlas rodiny, aby mohla vzít tulačku dovnitř, se jí nepovedlo
získat. Bylo teplo, kočička byla venku spokojená. Paní se ji chystala odnést
na kastraci, jenže číča se začala zakulacovat, brzy bylo zřejmé, že je
březí. Její ochránkyně se dohodla s veterinářem, že u něj Pacička porodí a
odchová koťata, než k tomu ale došlo, kočička zmizela. Po měsíci a půl se
objevila u bytovky, opět štíhlá, bez koťátek. O jejich osudu se můžeme jen
dohadovat, ale moc optimistické dohady to nejsou. Paní vyjednala přijetí
Pacičky v soukromém depozitu u Plzně, než tam ale stačila kočičku odvézt, ta
se ztratila znova. Přišla asi za dva měsíce, tentokrát po třech nohách.
Veterinář po zrentgenování nohy konstatoval, že už je zlomenina špatně
srostlá a nic se s tím dělat nedá. Přítulná kočička se pohybovala s
přeraženou nohou po městě, nebyl problém ji chytit a donést na veterinu, kde
jí mohli nohu ošetřit a zachránit. Nikomu se Pacičky nezželelo, nikdo to
včas neudělal...
Pacička
Pak už klepala zima na dveře, depozitum bylo plné, útulek v jižních Čechách
žádný. Kočička přežila zimu u bytovky. Jídla měla dost, dařilo se jí
proklouznout dveřmi do sklepa, kde přespávala. Jenže na jaře začala velice
vadit některým nájemníkům. Na domovní schůzi bylo rozhodnuto, že už se kočka
nesmí krmit, že se nesmí pouštět do domu, že by měla kamsi navždy zmizet. O
číče jsem se dozvěděla v pravý čas.
U mne doma se Pacička chovala jako rodilá gaučová povalečka. Od prvního dne
byla v pohodě, čistotná, s ostatními kočkami se snadno domluvila.
Překvapovala mne její veliká žravost. Brzy jsem si všimla naběhlých cecíků a
zvětšeného břicha. Byla jsem odhodlaná nechat kočku vykastrovat i v případě,
že bude březí, tohle ale vypadalo už na velká koťata, jela jsem se tedy
poradit s odborníkem. Veterinářka kočičku vyšetřila ultrazvukem, viděla
nejmíň čtyři koťátka, vyvinuté kostřičky - porod už prý na sebe nenechá
dlouho čekat. Nohu prohmatala, našla dvojitou zlomeninu, ale netvářila se
úplně pesimisticky. Operace by prý možná mohla nožku zachránit.
Pacička
Nechávat Pacičku porodit u mne by bylo dost riskantní. Bývám celé dny v
práci, veterinář je daleko, nemohla bych zajistit v případě komplikací
kočičce včasnou pomoc. Kočička se přestěhovala do depozita blízko Prahy, kde
porodí a odchová koťátka, pak se jí na nohu podívá specialista a rozhodne,
jestli může operace Pacičce pomoci. Až to bude mít všechno za sebou, bude
kočička potřebovat bezpečný domov, kde ji budou mít rádi i s jejím (větším
či menším) handicapem.
Máte o Pacičku zájem, i navzdory jejím handicapu? Ozvěte se Nadě do Strakonic, či přímo do Kočičí naděje o.s., která se kočičky ujala.
Související odkazy:
- Pacička, další obrázky ve fotogalerii
