|
|
|
Terapie kočkou
Občanské sdružení Devět životů se již přibližně dva měsíce zabývá
felinoterapií v praxi. Naším hlavním cílem je pomáhat opuštěným kočkám,
nicméně chceme pomáhat různými způsoby i lidem, kteří jsou podobně jako
kočky, které k nám přijdou, nějakým způsobem znevýhodnění.
Začnu citátem: "Kočky jsou jako já. Všechno pozorují a přemýšlejí o tom, i
když si všichni ostatní myslí, že nedávají pozor, a promluví, jenom když mají
co říct. " Tohle řekl autistický chlapec, kterému kočka pomohla najít cestu ke
komunikaci s okolním světem. Ve svých čtyřech letech stále ještě nemluvil a
jeho otec se snažil najít cestu, jak mu pomoci. Inspirován výsledky
hippoterapie, o které mu řekla jeho známá, rozhodl se vzít syna do místního
zvířecího útulku a vybrat společně nějaké zvíře. V rodině panoval odjakživa
poměrně negativní vztah ke kočkám, proto chtěl pořídit psa, ale psi syna
nezaujali. Zklamaný otec tedy zkusil zajít do oddělení koček. Náhle syn
ukázal na černobílou kočku a řekl: "Kočka! " Bylo rozhodnuto. Syn navázal s
kočkou vztah, začal si s ní po svém povídat, a postupně začal i komunikovat s
lidmi. Díky tomu má dnes Richard kamarády, chodí na vysokou školu
a nestydí se za své postižení.
Takové výsledky samozřejmě můžeme čekat pouze u lehčích forem autismu, ale i
kdyby měly být pokroky jen malé, u osob s postižením je každý krok kupředu
velkou radostí. Tento druh terapie pomáhá osobám s mentálním i kombinovaným
postižením, starším osamělým lidem, mnohdy se sníženou hybností, a rovněž
lidem s diagnózou Alzheimerovy choroby.
Terapie kočkou
Přítomnost kočky ulehčuje komunikaci, uvolňuje bariéry a vyvolává vzpomínky.
Návštěva terapeuta s kočkou se stává pevným bodem v neurčitém plynutí času v
ústavu, dává podněty k rozhovoru. Všechny zmiňované skupiny lidí trpí
nedostatkem osobního kontaktu. Ani sebelepší asistenční, ošetřovatelská a
zdravotní péče nenahradí teplý dotek, blízkost a přítomnost někoho, kdo vás
má opravdu rád.
Terapeutické zvíře dokáže tyto pocity vynahradit. Obzvláště u koček cítíme,
že jejich přízeň, mazlení, náklonnost a vrnění nejsou výsledkem tréninku,
kočičí láska se nedá koupit, je zcela upřímná a hřejivá.
Terapie kočkou
Felinoterapie u nás není příliš rozšířená, nemáme mnoho studijního materiálu a vše děláme
převážně intuitivně. Samozřejmě je potřeba dodržovat určité zásady jak ze
strany zvířete, tak ze strany ošetřujícího personálu. Dvě členky našeho
sdružení - Devět životů - pracují také v organizaci zabývající se lidmi s
mentálním postižením, obě za sebou mají různá školení a kurzy komunikace s
postiženými osobami, a především pak praxi díky každodennímu kontaktu s nimi.
Máme tedy blízko nejen ke kočkám, ale i k lidem. Začaly jsme prodejem výrobků
chráněnných dílen v našem kočičím krámku a hledaly další cesty k propojení
obou sfér. Proto jsme byly rády, když se nám podařilo koncem dubna začít
spolupracovat s Domovem Pod Lipami ve Smečně, který má dvě části - domov pro
seniory a přímo v zámku domov pro osoby s mentálním postižením. Sem jsme
začaly pravidelně docházet s naší kočičí terapeutkou Bárou
a psími pomocníky Meggie a Montym. Kocour Karlos se na svou terapeutickou dráhu ještě
připravuje, další potencionální adepty na tento post stále hledáme, protože
Bára stále ještě hledá nový domov a čeká, že si ji snad někdo i s jejím
kamarádem Adamem vezme a poskytne jim stálý domov.
Terapeutická hvězda - kočka Bára
Věřte, že tyto návštěvy v Domově Pod Lipami dokáží dobít i naše baterky.
Zážitky z komunikace klientů, zvířat a nás samotných jsou zatím jen
pozitivní. Když jsme přišly do části obývané lidmi s mentálním postižením
podruhé, byly jsme překvapeny, že si nás klienti už pamatují a vědí, kdy máme
přijít příště. Někteří se od Báry nemohli odtrhnout, mazlili se s ní a ona i
u roztřesenějších rukou trpělivě držela a nechala se pokládat na klín či do
náručí. Hodně lidí si povídalo s Bárou, jiní zase s námi, díky přítomnosti
zvířat se výborně rozproudila konverzace. Pro zvíře je tato práce náročná,
proto trvají naše návštěvy vždy jen hodinu. Rády bychom rozšířily naši
činnost a přivezly kočky třeba i do denního stacionáře nebo chráněných bytů
jedné pražské organizace. Zájem je, jen kočky zatím chybí. Ty zvoleněvské
nemůžeme vozit tak daleko autem. Držte nám tedy palce, jsme v začátcích, ale
už teď vidíme, že tudy cesta vede.
Pokud se chcete blíže informovat o naší činnosti, nebojte se nám napsat.
přidat do oblíbených | poslat e-mailem | vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Jste skvělé. (2010-06-14 11:12:30, Nico) Odpovědět
Ráda jsem si přečetla článek o tom, že lidé, starající se o kočky, mají zájem nejen o ně, ale i o lidi kolem sebe. To mi vždycky v různých útulcích a u různých kočkomilů chybělo a někdy až zaráželo. Myslím, že felinoterapie je fantastická věc. Ve starším čísle Naše kočky je článek o kočce Meluzíně, kterou její majitelka vozila do nemocnice. Sama tam píše jaké úspěchy to mělo a četlo se to fakt krásně. Takže podporuju všemi deseti! Celkově se mi činnost OS Devět životů líbí. Nezamrzly jste na místě a vymýšlíte opravdu zajímavé projekty a tenhle mě dostal.. sama mám mentálně postiženého bratra, takže trochu vím, co to je zprostředkovat takovému člověku kvalitnější život, co to je nenechat ho upadnout do životní deprese, dát mu motivaci. Bohužel, kolem mojí rodiny nikdy nebyli lidé jako vy, kteří by si nám k tomu pomohli najít lepší cestu.. Proto jsem nadšená a dojatá zároveň :) Doufám, že se vám naskytne mnoho vhodných adeptů na tuto činnost. Sama mám doma kocoura přítulku, ke kterému se mají i lidé, kteří jinak kočky nemusí. Není u nás však organizace, nebo nevím o ní, která by sdružovala lidi zajímající se o felinoterapii (ale možná se pletu).
Zkrátka, opět jste mě velice příjemně překvapily... Držím palce!!
díky :-) (2010-06-14 14:10:49, Františka) Odpovědět
..ano de nam i o to, abychom trosku zborili vseobecne rozsirenou predstavu utulkarek, ktere maji rady jen kocky a ne lidi))) a navic opravdu ta prace stoji za to, je radost videt reakce klientů.
nasla jsem jednu organizaci, ktera dela felinoterapii,ale odmita moznost prace s neuslechtilymi kockami nebo dokonce zivraty utulkovymi. tkaze jsme si proste nasly svuj zpusob
felinoterapie (2010-06-14 15:01:24, dubraro) Odpovědět
Nakolik vím, provádí se felinoterapie v Dětském domově Sluníčko v Havířově. "Slouží" tam kočky plemene Ragdoll. Další zkušenosti by mohli mít v psychiatrické léčebně v Parze Bohnicích. Přímo v areálu sídlí organizace "Opuštěná a terapeutická zvířata".
Bohnice (2010-06-14 15:06:02, Nico) Odpovědět
V Bohnicích nefunguje organizovaná felinoterapie. Pacient má pouze možnost objednat se na návštěvu do útulku. Když tam přijde, zavedou ho do místnosti s nejvíce kočkami a tam s nimi může chvíli být, hladit si je, povídat si s nimi. Ale není to felinoterapie v pravém slova smyslu. Spíš klasická návštěva útulku.. Našla jsem, že v Hustopečích v nemocnici tato forma terapie probíhá. Ale nikde jsem nenašla žádnou organizaci, neziskovku či sdružení, které se tímto tématem zabývá.
to by odpovidalo (2010-06-14 15:21:50, Františka) Odpovědět
ragdoll je prave to plemeno ktere mi bylo doporuceno s tim, ze necistokrevna kocka neznameho puvodu je zcela nevhodna.
zkratka google nenasel nic blizko, pokud se najde nekdo s chtui spolupracovat a se zkusenostmi, budeme moc radi.
(bez názvu) (2010-06-14 15:31:49, Dáda) Odpovědět
Já zase vím o Domově důchodců, kam se přitoulala kočička. Vedení se jí ujalo a kočička bydlí v domově. Má tam pelíšek,záchůdek, krmení škrabadlo a hračky. Kdo z klientů DD se s ní chce mazlit, může kdykoliv. nenazývají to honosně felinoterapie, ale to vlastně totéž. Navíc kočičku mohou hladit, mazlit, pozorovat při hře vlastně nepřetržitě téměř 24 hodin.
Domovy pro seniory (2010-06-14 17:25:20, Han) Odpovědět
Znám domov pro seniory, kde přímo na pokoji bydlí kočka se svojí majitelkou - a to prosím s vědomím i souhlasem vedení domova. Kočička je kastrovaná, očkovaná a sledovaná veterinářem. Na zahradě domova pobývá několik venkovních koček, všechny jsou krmeny, očkovány a v pravý čas vykastrovány. Občas se přitoulá nějaká nová, někdy zůstane, někdy jde dál. Úmyslně nepíši, o který domov se jedná, protože nevím, zda se tam nějak neprohřešují proti hygienickým nebo jiným předpisům. Ale kočičky jsou zdravé a důvěřivé, chodí se mazlit a důchodci mají něco jako felinoterapii.
Pohlazení (2010-06-15 10:17:43, Ivik) Odpovědět
Tohle téma a komentáře pohladí dušičku :-)
Vhodný adept (2010-06-15 11:54:11, eldorka) Odpovědět
Dobrý den, zajímalo by mě, jak "školíte" kočku později využívanou na felinoterapii? Napadá mě jen to, že se nesmí bát cizích, musí být "tahací" a dále napoví praxe... Předem děkuji za odpověď.
kocka na terapii (2010-06-15 12:27:41, Františka) Odpovědět
- nejdrive je potreba dele sledovat reakce v ruznych situacich. nesmí se lekat nahlych hluku, rychleho pohybu a dalsich necekanych situaci, je trebaozkouset vsechny potencionalni situace a sledovat reakce zvirete
- musi mit rada lidi a byt klidna, vydrzet "kam ji polozite", nechat se nosit v naruci, neskrabnout i kdyz ji nekdo spatne chytne
-velmi odolna vuci stresu
- uci se chodit na ksirkach, nemela by se rozhodne volne pohybovat po prostoru pri terapii
- je potreba mit veterianrem kontrolovany zdravotni stav, v poradku ockovani a odcerveni
- vetsinu chovani neovlivnite, nejtezsi je nalezt zvire, ktere ma zkratka vhodnou povahu a treba kotata mi prijdou naprosto nevhodna
- je dulezite, aby zdravotnicky personal a asistetni vysli vstric- kocku a jeji pohodli hlidame my, oni klienta
- vzdy je nutne brat uvahu, aby zvire netrpelo a nebalo se
- "terapeut" by mel mit alespon zakladni znalost a zkusenoti komunikace s osobami s postizenim
Ted predevsim popisuji situaci pri praci s mentalne postizenymi, ci osobami s ruznymi psychiatrickymi diagnozami a fyzickym hendikepem, lezicimi pacienty apod.. v domove duchodcu u dusevne zdravych a cilych lidi je situace jina a mnohem jednodussi, jak tady jiz bylo napsano - pokud muze v takovem domove pro seniory kocka zit, je to to nejlepsi, neni potreba z toho delat vedu
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|