Dne 27.6.2011 se na nás obrátila paní Veisová, pracující v ZOO Hodonín jako pokladní, s dotazem, zda jsme nepřijaly tři kočky, které žily v areálu hodonínské ZOO: Jednalo se o jednoho kocoura, který žil za minulého vedení Ing. Fraise v jedné z kanceláří, druhá kočka byla vykastrovaná, ta žila venku v areálu, třetí kočku přinesl někdo paní Veisové ještě jako kotě do pokladny a ona si ji tam nechala. Paní Veisová všechny tři kočky celou dobu krmila a děti, které tam chodily na houpačky, si s nimi hrály a vždycky se po nich sháněly.
Nyní měla paní Veisová dva dny volno a když přišla do práce, kočky nikde. Zmizely, aniž by jí o tom kdokoliv něco řekl, aniž by se na ni někdo obrátil s tím, aby je přemístila jinam, že tam nesmí být. Nikdo neřekl, že tam kočky nesmí být, ať je přemístí jinam. Za minulého vedení kočky v areálu být směly a nikomu nevadily. Brzy odchází do důchodu a jednu si chtěla vzít domů. Ptala se všech vč. zootechnika a dalších v kancelářích, ale nikdo nic nevěděl. Až pak sebrala odvahu a zavolala MVDr. Burskému, který jí sdělil, že kočky na příkaz ředitele ZOO utratil.
Na ZOO jsme se 28.6.2011 obrátily e-mailem i my. Na náš dotaz směřovaný na ředitele ZOO ing. Jiřího Kolibu a zoologa pana Hyánka, co se s kočkami stalo, jsme však nedostaly žádnou odpověď. 29.6.2011 jsme proto ing. Jiřího Kolibu i MVDr. Burského kontaktovaly telefonicky - MVDr. Burský nám potvrdil, že příkaz k utracení koček vydal ředitel ZOO Ing. Jiří Koliba.
Ing. Jiří Koliba se nám k věci odmítl vyjádřit s tím, že se jedná o interní záležitost. Jenže i kdyby v ZOO existovala interní směrnice o tom, že v areálu ZOO nesmí být kočky, stále by tato skutečnost nikoho (ani ředitele) neopravňovala k tomu, aby bezdůvodně nechával zdravé kočky utrácet. Aniž by se předtím pokusil vyřešit situaci jinak, aniž by se obrátil např. na nás, hodonínský kočičí útulek, zda se o kočky nemůžeme postarat. A stále by tato směrnice neměla větší právní platnost než zákon na ochranu zvířat proti týrání, které bezdůvodné utrácení zvířat výslovně zakazuje.
Je pro nás jakožto členky soukromého kočičího útulku, které zachraňují odhozené kočky z dobrovolných příspěvků soukromých dárců, ve svém volném čase, bez nároku na jakoukoliv odměnu nebo podporu ze strany města, nepochopitelné, že ředitel ZOO, který bere za svou práci plat a má péči o zvířata v popisu práce, ke zvířatům přistupuje bez sebemenšího soucitu a bez sebemenšího zaváhání zavolá veterináři, aby je přijel uspat. To vše aniž by se předtím situaci snažil řešit jinak třeba jen tím, že by paní Veisové řekl, že ty kočky, které tu roky krmí, tu teď nemohou být, a aniž by ji požádal, aby je přemístila jinam. Přistoupil k tomu nejkrajnějšímu a nejkrutějšímu řešení, které existuje, a jak se zdá, ani nyní svého činu nijak nelituje. A jak je možné, že jedna z těchto koček byla březí, přestože ZOO má kastrační zařízení?
Nepochopitelné je pro nás i chování MVDr. Romana Burského, který příkaz bezmyšlenkovitě vykonal a na všechny otázky odpovídá slovy: "To si vyřiďte se ZOO." Je snad veterinář, který utratí zdravé zvíře, aniž by se pokusil rozhodnutí člověka, který mu to nařídí, zvrátit nebo mu navrhnout řešení jiné, důvěryhodným lékařem pro své pacienty - naše zvířata? Není snad jeho povinností zvířata především léčit?
Na naše otázky nejspíš už odpověď nedostaneme. Doufáme ale, že věc bude důkladně prošetřena a pánové budou za své činy potrestáni v souladu se zákonem. Protože zde nejde "jen" o zvířata, jde tu především o princip. Stále více se setkáváme s tím, že si funkce, kde by měli pracovat odborníci, obsazují politici mezi sebou, jak se jim to zrovna hodí. Jak jinak vysvětlit, že Ing. Jiří Koliba, absolvent stavební fakulty, je nyní ředitelem ZOO? Jeho vztahem ke zvířatům nejspíš ne. A jakto, že veterinářem je člověk, kterému na životě zvířat vůbec nezáleží?
Na oba pány podáváme trestní oznámení, na pana MVDr. Burského navíc i stížnost na Komoru veterinárních lékařů ČR. O tom, jak naše kompetentní orgány rozhodnou, Vás budeme informovat.
