„Jste zodpovědní za každé kotě, které se narodí. Pokud pro něho nemáte domov a zodpovědné majitele, raději kočku vykastrujte. Žádné alibistické zmizení a to, že se o sebe postarají sami, není. Pokud ho jen tak necháte svému osudu, musíte počítat s tím, že mu vystavujete pravděpodobný rozsudek smrti.“

Ano, tohle už jste někde četli, to v našem posledním článku o Ivánkovi a Julince.

Pojďme se tedy teď spolu podívat ještě jednou na situaci kočičí. Nebýt totiž řeč o kočce, dalo by se říct život pod psa.. Ano, možná trošku černého humoru.

Ono totiž pod pojmem zodpovědnost se skrývá mnohem a mnohem víc. Ano, největším krokem, který může pomoci snižovat počty bezprizorných koček je kastrace. Jenže tím zodpovědnost nekončí.

Já o sobě říkám, že zvířátka, jsou jako moje děti nebo členové rodiny. Někteří si klepou na čelo. A mě je to jedno. Jen já a Nejvyšší kočka víme, že normální jsem já :-)

Na ulicích totiž, a to si musíme upřímně přiznat, nekončí jen kočky nechtěné, ty které někdo vyhodí či z kočičích kolonií. Končí na nich i mnoho koček ztracených. Určitě jsou případy, kdy majitel udělá vše možné a stejně se může stát, že se kočka ztratí. Ale je spousta věcí, které se dají udělat, aby k této situaci nedošlo.

Pokud si pořídíme kočku, která bude venkovní, má samozřejmě příležitostí se ztratit více. I když, kočka dobrovolně místo, kde je jí dobře a zná ho, neopustí. Důležité je, dát jí tedy dostatek času k aklimatizaci a sžití s rodinou. Aby se do svého domova mohla bezpečně a ráda vracet.

U koček vysloveně bytových se stává, že my dvounožci, tuto situaci dost podceníme. Přineseme si domů pokojového tygra. Do bytu umístíme záchodek, mističky, v lepším případě i odpočívadlo a tím to končí. Udělali jsme maximum, myslíme si, do té doby, než náš milovaný tygr zmizí z obvyklého místa na gauči a my pátráme, kam se asi poděl. Je potřeba si uvědomit, že kočku přeci jen venkovní prostředí láká, i když jí budeme pravidelně natřásat polštáře, servírovat čerstvý kaviár a jiné mlsky. Otevřená okna, ventilačky atd. se pro ně mohou stát místem úniku a v hrším i pastí. Rozhodně se vyplatí okna, kam kočka může bez dozoru, zasíťovat. Investice to není až tak nákladná a šikovné ručičky jí bravurně zvládnou sami. Pokud se bytová kočka, ze které naše láska udělala v dobré víře gaučového povaleče, dostane ven, čeká jí velmi nepříjemné překvapení. Sice jí pomáhají přežít instinkty, ale většinou, pokud se nedostane do obětavých rukou nálezců a útulků, nemá dlouhodobou šanci na přežití.

V horším případě nás náš pokojový tygr přestane natolik bavit, že ho vypustíme ven, s tím, že je to šelma a postará se sama o sebe. Ze dne na den z něj chceme udělat divokou šelmu a zbavit se práce a zodpovědnosti. Alibisticky se cítíme jako bozi, jelikož jsme mu vrátili jeho svobodu.. O kočko nejvyšší, kolik já takových lidí znám, a jak moc bych jim chtěla vrátit jejich svobodu a vypustit je nahé někam do lesa!

Copak necháme své dítě chodit volně po frekventované silnici?? Necháme své dítě u otevřeného okna s rizikem vypadnutí?? Ani nás nenapadne o tom přemýšlet! Tak prosím, nepodceňujme tato rizika u koček.

Zuzanečka

Zřejmě i toto je případ naší Zuzanky, kočičky, o kterou bylo pečováno, ale asi nezjistíme, proč skončila na ulici. Zuzanka určitě není toulavá kočka, neměla ani blechy, byla dobře živená a zvyklá na lidi. Proč se její osud tak dramaticky změnil?

Zuzanečka je asi 4 měsíční kotě, které se potkalo s autem. Na oddělení Městské policie v Jílovém ji donesli lidé, kteří ji našli u silnice. Policie ji donesla nejprve k veterináři a po prvotním ošetření ji dovezli k nám.

Z našeho pohledu na tom byla moc špatně. Nepostavila se na nohy (ani se nepřevalovala z boku na bok), nevylučovala, nejedla, nepila a naříkala. Zburcovali jsme tedy našeho veterináře, ten provedl akutní operační zákrok. Zjištěná zranění:

• Zlomená pánev
• Zpřetrhané nervy
• Střeva vyhřezlá do dutiny břišní
• Skříplý močový měchýř

I laik pochopí, jak těžká to operace byla. Nebudu se zde rozepisovat, kolik operace Zuzanky stála. Většina lidí by řekla, že jsme blázni, že takové peníze do nalezené kočky investujeme. Nevíme ani, kolik bude ještě léčení Zuzanky stát, ale určitě operací to nekončí. Nevíme ani, zda bude Zuzanka v pořádku natolik, aby mohla po vyléčení hledat nový domov. Je docela možné, že bude inkontinentní či ochrnutá.

Zuzanečka je ale velká bojovnice a již 1. den po operaci sama jedla a pila a mazlila jak o život. Kope nožičkami, takže snad si můžeme oddechnout a ochrnutá není. Zatím čurá pod sebe, takže jestli budou fungovat svěrače, nevíme.

Jak se, ale mohlo octnout 4 měsíční kotě na frekventované silnici? Jednoduše. Kočka se přece postará sama o sebe. Nebo někomu utekla?? Ztratila se? Hledá ji snad nešťastný majitel, nebo se opravdu jedná o případ první, kdy kdosi z nás, všemohoucích dvounožců, spoléhal na ono „postará se o sebe“? Copak může bez naší pomoci přežít v našem světě, který jsme přetvořili k obrazu svému a obsadili ho vymoženostmi, jako jsou auta a silnice, věci pro kočku naprosto nepřirozené?? Opravdu si myslíte, že se takové mimino či spíše batole postará samo o sebe?

Pro ty, kterým není osud Zuzanky lhostejný:
Zuzanečku najdete v depozitu v Jílovém u Prahy. Návštěvy přijímá a má je ráda, jen je třeba je předem domluvit s depozitní tetou. Můžete jí přinést nějakou lahůdku, nějaké „lepší krmení“ (momentálně má dietu), či jí přispět finančně na léčbu (za její operaci na veterině totiž stále dlužíme).

Zuzanka má variabilní symbol 555600, bankovní účet sdružení je zde.