Jak přichází jaro a slézá sníh, přestávají drobní pěvci, hrdličky, strakapoudi a další ptáci potřebovat dodávky zrní a jiné potravy do krmítek. Nenechte se zviklat tím, že ptáci stále ochotně přilétávají a krmivo konzumují! Samozřejmě je to pro ně pohodlné, ale zároveň škodlivé. Proč?

Ptáci se intenzívně připravují k hnízdění. Jejich tělo potřebuje vysoké dávky bílkovin, u většiny z nich zejména živočišných, vitamínů a minerálních látek. Samičky budou ve svém těle postupně tvořit občas i velmi početné snůšky vajec (u sýkory koňadry až 12 v jednom hnízdě!), samečci zase spermie na oplodnění těchto vajíček. Kromě toho - ptáci si vybírají místo k hnízdění i podle toho, zda tam najdou dostatek kvalitní potravy pro odchov mláďat. A rostoucí ptáčata potřebují opět hlavně bílkoviny a dostatek minerálních látek a vitamínů. Olejnatá semena, lůj a ořechy, v zimě tak cenný zdroj tuků a tedy energie, ovšem z těchto potřebných látek obsahují minimum. Děti také nikdo neživí převážně máslem, sádlem, čokoládou a krémovými dortíky. Pokud si ptáci zvyknou létat na krmítko i v létě a dál se tam živit, nosí tučná semena i rostoucím mláďatům. Ta mají n8sledkem toho slabé kosti i peří, sníženou imunitu a přebytečný tuk uložený v játrech. Ano - jejich játra vypadají stejně jako játra z dobře vykrmené husy! Během podzimu nejdéle pak tato ptáčata umírají m.j. právě na jaterní selhání. Stejně tak jsou ohroženi přetloustlí dospělí ptáci, takže zatímco zimní krmení životy ptáků zachraňuje, jarní a letní je zkracuje.

Co ale ptákům od jara rozhodně pomůže, je instalace napajedel a koupacích nádrží. Možná se to nezdá, ale kvůli regulaci vodních toků, které jsou napřímeny a často vedeny v rourách pod povrchem, a v důsledku vysušení mokřadů, zpevnění polních cest (kde logicky mizí hluboké vyjeté koleje, v nichž stála voda hluboko do léta) a nahrazení malých rybníčků požárními nádržemi s betonovými břehy mizí z krajiny drobným zvířatům dostupná voda. Nejen ptáci, ale i ježci, včely, motýli, zajíci nebo netopýři tak musejí putovat zbytečně daleko, ztrácet čas a síly a riskovat napadení predátory, kolizi s auty nebo jiná ohrožení, nebo se spokojit s ranní rosou a suchá místa prostě opustit. Zřízení vhodného napajedla ve vlastní zahradě, na okenním parapetu či z prostředků obce v parku je proto velmi užitečné. Napajedlo by mělo být mělké (nejvýše 10 cm), s šikmými břehy, nejlépe keramické nebo betonové, zastíněné. Průměr stačí 30 cm, může být samozřejmě i větší. Může být na zemi (kde ho kromě ptáků využijí právě i ježci a další drobní savci, popř. ještěrky a užovky), nebo na sloupku nad zemí (kde bude chráněno před kočkami, které mohou pijící a koupající se ptáky napadnout). Vodu je nutné denně měnit a odstraňovat rostoucí řasy a sinice (proto se hodí zmíněné zastínění). Vhodné je umístit doprostřed kus dřeva, který se postupně nasákne vodou a slouží k napájení motýlů, včel a dalšího hmyzu. Poblíž napajedla by měly být hustší stromy či keře, kde se mohou ukrýt čerstvě vykoupaní ptáci, aby je neohrožovali dravci, než jim uschne peří a budou zase moci naplno létat. Pokud umístíte napajedlo na balkon ve vyšším patře, postavte k němu nějakou rostlinu v květináči, např. vzrostlý Ficus benjamina, kde opět ptáci najdou úkryt. Pokud do napajedla lezou žížaly a slimáci, můžete jeho okolí posypat popelem. Každopádně utopené tvorečky denně odstraňujte! Pokud je okraj nádoby drsný a povlovný, slimáci vylezou sami. Napajedlo navíc zlepší mikroklima ve svém okolí, protože zvlhčí vzduch.