Jsem Moureček, jeden ze třinácti koček z Plzně, které na jaře roku 2002
přišly o paničku a museli se o ně postarat hodní lidé z Občanského sdružení Podbrdsko. Loni v květnu se jim podařilo umístit mě na Jižní Moravu - do Břeclavi, blízko níž je jedno z nejkrásnějších míst Moravy - soutok řek Moravy a Dyje...
... k páníčkům, kteří už bydleli s černým kocourem Mikeškem a bílomourovatou kočičkou Lindou. Zvykal jsem si na bydlení ve výšce - ve 12. patře, ale na zahradu, kam jezdila Linda s Mikeškem, mě zatím nebrali. Až letos v létě. Nejdřív jsem byl trošku nejistý. Ono to není jen tak z bezpečí bytu, kde vám nic nehrozí, se dostat do volné přírody. Navíc jsou tam dvě kočky a kocourek a jeden neví, co od nich může čekat. Ale velice brzy jsem zjistil, že jsou mírumilovní jako já a dovolí mi pohybovat se volně v jejich teritoriu. Uchvátil mě velký, rozlehlý strom - prý třešeň.
Několikrát jsem vyběhl po větvích do koruny a zase zpět. Jenže - najednou jsem ztratil jistotu a zůstal vysoko v koruně. Zavolal jsem na páničky, ale nikdo mě neslyšel. Znovu jsem zavolal - pániček se podíval a myslel si, že se bojím dolů, tak pro mě vylezl. Podal mě dolů paničce a mysleli si, že tím moje výlety na strom skončily. A to ne! Než se pániček dostal ze stromu dolů,ukázal jsem mu, že to dokážu a znovu jsem byl na stromě. Pak jsem tam viděl ptáčka...
Byl tak blízko. Tak jsem se za ním rozběhl...
... ale bohužel. Tentokrát byl rychlejší. Tak jsem se vrátil na pevnou zem, vyválel si kožíšek v hlíně a drápky vyzkoušel pevnost kmínku jabloně...
... a pak už nás panička svolávala k jídlu. Takže najíst, umýt...
... a znovu na toulačku. Vždyť je tady tolik zvuků, tolik různé havěti,
kterou z bytu neznám. Musím si užít, dokud jsme tady. V neděli se vracíme na byt, tak pak všechno dospím.
To není jak u mé mladší paničky. Ta bydlí v domku, takže její kočičí
spolubydlící, kterých už je pět, chodí ven, kdy se jim zachce. No podívejte na jejího Mikeška: už skoro rok mu pan doktor říká, že by se měl šetřit, že mu nefungují ledviny. A neměl by jíst bílkoviny (žádné maso) - a co si myslíte, že právě loví v trávě?
Ale co, hlavně že mu chutná. A já už mu taky tak moc nezávidím. Na víkend se zase vrátím do přírody, proběhnu se, zalovím si. A panička nám slibuje, že i v zimě, až napadne sníh, nás vezmou na chatu. Ať nás tlapky studí...
Mějte se aspoň tak jak já
Moureček
přidat do oblíbených
poslat e-mailem
vytisknout