Nechtěla jsme vás ochudit o průběžně psané zprávičky, ani o povídání paní Zárubové. Proto uveřejníme vše - mé datované zprávy a komentář paní Zárubové (komentáře paní Zárubové jsou psány kurzívou). Ale teď jak to všechno bylo:

Od doby, kdy Šimona přivezla městská policie Štětí jsme prodělali několik etap od radostné až po zcela zoufalou.

Stav při jeho příjmu byl katastrofální. Váha 1,85 kg, známky plísně, šrámy po celém těle a hlavně na uších. Zřejmě následky bitek s jinými kočkami o kousek jídla a klidnější místo na spaní. Rýma, vyražené zuby a obrovský průjem, který vykonal své i v odchytové kleci policejního vozu. Byl zamořený snad všemi možnými parazity, hlavně klíšťaty, která jsme odstraňovali několik dnů.

V krátké době Šimon dosáhl váhy 3 kg. Přišel čas operačního zákroku. Odstranění zbytků zřejmě vyražených zubů a součastně i kastrace. Kastrace se provedla současně s první operací, protože už tehdy bylo jasné, že Šimona čeká ještě jedna narkóza. Byla nutná pro odstranění zubního kamene ze zbývajících zadních stoliček a ještě dalších zbytků zubů. V případě, že by se kastrace prováděla samostatně, byla by možná až po dlouhé době. Tři narkózy v krátkém časovém odstupu by byly velkou zátěží pro jeho oslabený organizmus a vakcinace by byla prakticky nemožná. Bez vakcinace by ovšem Šimon musel setrvat v karanténě.

23.12.2003

Šimonek bohužel začíná ztrácet apetit, pevně doufáme, že je to tím, že již sám cítí, že hlady neumře. Paní Zárubová má stále špatné tušení, že hladovění a nedostatek tekutin se mu podepsali na ledvinách. Pro jistotu mu dává kvalitní dietu určenou pro kočky s těmito problémy.

Nyní vlastně již můžeme říci, jaký je Šimonek i povahově. Moc rád se mazlí, ale vždy se sklopenou hlavičkou. Nikdy se vám nepodívá do očí. Budí dojem, jako kdyby se snažil hlavičku chránit. Dle veterináře jeho zuby nevypadaly přirozenou cestou, důkazem jsou zdravé kořínky v dásních, které pomalu odumírají. Zda jeho psychický a fyzický stav má nějakou spojitost, si můžeme jen domýšlet.

Po operaci byl Šimon přenesen do mého pokoje, kde se mu velice líbilo. Žádné komplikace nebyly a on mě vždy přivítal vrněním a skokem z postele. Protože se po operaci dobře a rychle zotavil, přistoupili jsme k další fázi léčení. Na řadě byla plíseň, aby se Šimonek mohl přidat ke kočičí komunitě žijící v Azylu. Jistě tušíte jak pro něj muselo být deprimující vědět, že za dveřmi jsou kočičí kamarádi a on musí být sám. Ale namísto, aby se dále uzdravoval, náhle bez jakékoli příčiny přestal přijímat potravu a málo pil. Začal být smutný a jeho vrnění mě nevítalo. Projevily se i známky sebepoškozování, kdy si drbal uši až do krve.

30.12.2003

Těsně před odesláním předchozí zprávy jsem od paní Zárubové obdržela další, bohužel ne optimistickou zprávu.

Šimonek stále nejí a opět hubne, musí s ním jezdit na kliniku na infúze a vylučovací metodou se zjišťuje, co mu chybí. Ledviny i další vnitřní orgány jsou v pořádku. V pátek 2.1.2004 se mu udělají testy na FIP, FeLV a FIV. Stále doufáme, že budou negativní. Šimonek, až na to, že nechce jíst, je v pořádku. Neprojevují se u něj obvyklé klinické příznaky těchto nemocí.

Není to moc radostná zpráva do začátku nového roku, ale věřte tomu, že spolu se Šimonkem budeme bojovat. Nevzdáme se dokud on sám neřekne, že již víc pro něj udělat nemůžeme.

Jeho léčbu jsme vložili do dobrých rukou veterinární kliniky, i když to znamenalo jezdit se Šimonem do dvacet kilometrů vzdálených Litoměřic. Následovalo vyšetření ledvin, glykemické křivky, rozbory krve, testy na FIP, FeLV a FIV- tyto testy naštěstí vyšly negativní. Diagnóza byla selhávání imunitního systému

Protože jsem byla po celou dobu ve spojení s několika lidmi a postupně jim sdělovala novinky ze života Šimona, dohoda byla jasná: „Udělejte pro něj, co se dá, dokud je naděje a on sám to nevzdá.“ Tak jsme se dohodli i na klinice a pro jeho záchranu se vynaložilo velmi mnoho času, peněz a hlavně lékařského umění.

5.1.2004

Šimonek začal jíst!! Sice jen decentně, aby se neřeklo, a pouze syrové masíčko, ale je to dobrá zpráva. Stejně jako negativní testy na FIP, FeLV a FIV. Šimonova diagnóza je velmi oslabený imunitní systém. Tomu se nikdo nemůžeme divit. Pro Šimona hledáme nový domov, nejlépe bezkočičí a v bytě, kde by byla minimální šance na nákazu a kde by byl rozmazlovaným jedináčkem a měl pozornost svých lidí jen sám pro sebe, to mu dělá velmi dobře. Paní doktorka Šimonovi, pokud zůstane v azylu, dává pouze rok života. Stačí, aby přišlo jedno kotě s rýmou a Šimonek případnou nákazu nemusí přežít. Držet Šimona až do konce života v karanténě také není možné. Paní Zárubová má omezené možnosti a stálým obsazením jedné karanténní místnosti by nemohla plně fungovat. Nutně pro něj hledáme nový domov.

Nikdy jsem neviděla u kočky tak silnou vůli přežít. Po druhé infuzi již Šimon sem tam snědl kousek masa. Třetí infuze byla rozhodující. Šimon neuždibuje, ale souká do sebe obrovské množství syrového masa, rehydratačního roztoku a vody.

15.1.2004

Šimona jsem málem nepoznala, nádherný bílý lesklý kožíšek a je pěkně kulaťoučký. Po domě se pohybuje s velkou suverenitou. Umí velmi rychle utíkat a móc dobře se schovat, žádný paparazzi ho nedostane! Omlouvám se, ale z této návštěvy mám jen dvě fotky a ještě k tomu nekvalitní.

Za 14 dní jedeme opět na veterinu, dohodnout se na dalším postupu léčby. Stále ještě nejsou úplně v pořádku zuby, chybí doléčení plísně a základní vakcinace. Teď má Šimon 4,10 kg. Běhá s ostatními po celém domě, otírá se o nohy, vrní, aniž bych ho hladila. Stačí jen, že mě slyší a hned běží po schodech rovnou k mističce. Dobře ví, že tam přibude zase něco dobrého. Už nechodí se svěšenou hlavičkou, ale jako správný „pan“ kocour. Jen chovat a fotit se nechce. Před podáváním léků uteče, pro mě je to znamení, že bude v pořádku. Pelíšek si našel na židli tak, aby na celé dění v okolí dobře viděl. A hlavní je, že není agresivní a nepere se.

Jeho stáří se nedá přesně určit, veterinární lékař odhadl věk na 2-6 let. Kdo ví ? Po příjmu jsem si myslela, že je to kocour venkovní. Dnes už vím, že musel žít v bytě. Zřejmě je jedním z těch, který už nebyl vítaným společníkem a skončil na ulici.

16.1.2004

Dnes ke mně přijela paní s dcerou, měli zájem o dospělého kastrovaného kocourka, který by žil s nimi v bytě. Zaujal je Šimonův příběh a rozhodli se Šimonovi dát nový domov. Jsou seznámeny se všemi jeho problémy a rády se ujmou jeho doléčení. Budou s ním chodit k dobré veterinářce, která je obeznámena s jeho dosavadní léčbou a bude v ní pokračovat. V domácí péči mu bude určitě lépe.

Děkuji všem dobrým lidem, kteří projevili zájem o Šimona a pomáhali při jeho léčení. Také děkuji těm, kteří vědí, že jejich pomoc potřebují i ty ostatní kočičky. I když pomoc potřebují méně či více než ty ostatní, prostě naši pomoc potřebují.

Hlavně děkujeme lidem, kteří na Šimonka mysleli a poslali mu báječnou baštu nebo finančně přispěli na jeho léčbu. Na účtu pod variabilním symbolem 3333, který byl určen na pomoc Šimonovi, se nám k 31.12.2003 sešla neuvěřitelná částka 16.950,- Kč.

jméno	částka
Černíková Tereza	100,- Kč
p.Zábranský	100,- Kč
Weszter Martin	500,- Kč
Burianová Světlana	150,- Kč
Slezáková Tereza	300,- Kč
Veverková Soňa	500,- Kč
Junková Romana	200,- Kč
Rajnyšová Irena	200,- Kč
Nesporová Jitka	200,- Kč
Bielová Lucie	300,- Kč
Ing. Vintiška Petr	500,- Kč
Navrátilová Irena	5.000,- Kč
Koloros Petr	100,- Kč
Suldovská Olga	1.500,- Kč
Sipicová Naděžda	100,- Kč
Vnuková Jana	500,- Kč
Brandová Anna	300,- Kč
Kukla Jindřich	100,- Kč
Pospíšilová Ivana	200,- Kč
Klicperová Šárka	300,- Kč
Moravková Barbora	500,- Kč
Wildtová Blanka	500,- Kč
Pospíšil Zdeněk	100,- Kč
Kubáčková Věra	150,- Kč
Ing. Štědronská Olena	1.000,- Kč
Ing. Klobasa Pavel	500,- Kč
Ing. Orava Michal	100,- Kč
Tůmová Miluše	200,- Kč
Kubová Hana	1.000,- Kč
p. Radil	800,- Kč
?	250,- Kč uhrazeno složenkou přes Českou poštu
?	200,- Kč uhrazeno složenkou přes Českou poštu
?	500,- Kč uhrazeno složenkou přes Českou poštu

Náklady na Šimonkovu léčbu byly celkem 3.443,- Kč (odčervení, odblešení, vyléčení průjmu, operace zubů + kastrace, testy na FIP, FeLV, FIV, rozbory krve, infůze, vyléčení plísně, rehydratační roztok, léky na posílení imunity ). Do nákladů paní Zárubová nepočítá potřebné stelivo, krmení a benzín (s Šimonkem ji manžel nebo členka Azýlku vozili k veterináři skoro obden).

Zbylé peníze použijeme pouze na veterinární léčbu dalších zanedbaných, týraných nebo opuštěných kočiček.

Ve stejný den, kdy paní Zárubová umístila Šimonka, přijala nového kocourka - čistokrevného peršana Mikeše, který je v o trochu lepším stavu, než byl Šimonek. Není tak vyhublý, ale opět nemá skoro žádné zuby, je plný parazitů a pod neudržovanou zplstnatělou srstí má zánět kůže. Tentokrát není pochyb, že Mikeš je obětí bezcitných majitelů. Ti vyhodili ven na mráz kocoura prakticky neschopného bez lidí se o sebe pořádně postarat. Co dodat. Kolotoč návštěv u veterináře, rozhodování co vlastně léčit dřív a bezesných nocí, zda kocourek přežije, opět začal...

Související odkazy:

• Fotogalerie kocourka Šimona

Související články:

• Kocour Šimon potřebuje vaši pomoc!
• Hledá se člověk, který uzdraví dušičku malého kocourka
• Lucinka – příběh o jedné malé kočičce a lidech