Tento článek jsem začala psát jako prosbu o pomoc, zda by se někdo ujal kocoura Fouska a pomohl tím nejen nám, kteří začínáme být doslova zaplaveni koťaty, ale hlavně jemu. Protože jeho zranění potřebuje hlavně láskyplnou péči, klid, bezpečí a člověka, na kterého se může s důvěrou obrátit.
Než jsem však stačila článeček dopsat a - přiznám se - bylo to hrozně těžké, Pan Kočka tam nahoře poslal Fouskovi pomoc a Fousek již bydlí u hodných lidí. Řeknete si: proč tedy tento článek? Protože si myslím, že by lidi měli vědět, co vše se může milému a mazlivému kocourovi venku stát a s čím se musí lidé v útulcích, azylech, depositech atd. kolikrát vypořádat. A měli by také vědět, že stále existují lidé, kteří při hledání svého společníka pro život nekoukají na to, jak atraktivní má kožíšek, ale prvořadý je pro ně pohled z očí do očí, který vám i kočce řekne vše.
Do deposita Azylu Lucky u Jitky R. se dostal kocourek Fousek. Původně žil v Terezíně v kočičí kolonii, o kterou se starali obětaví krmiči. Fousek se po dvou týdnech hledání objevil v takovémto stavu:
Další fotografie (odkaz se otevře v novém okně)
Jak vidíte, utrpěl spáleniny pravé přední lopatky, které sahají skoro až na hřbet, kde má již jen zbytky odumřelé tkáně, a také na levé pacičce. Pravdu, jak k takovému poranění přišel, se asi nikdy nedozvíme. Můžeme se jen dohadovat, co se stalo. Spáleniny vypadají spíše jako od nějaké chemikálie než od ohně, protože nejsou opálené chlupy v okolí. To, co se Fouskovi stalo, byla nehoda, nebo prachsprosté týrání? Pokud by se na něj něco vylilo (či spadlo žhavé), proč má spáleninu i na přední levé tlapce, kterou by měl chráněnou pod tělem? Nebo že by do něčeho spadl? Jak víme, kočičí reflex dopadnout na všechny čtyři, i kdyby si je měl zlomit, je na 99% spolehlivý - to by pak ale nebylo možné mít spáleninu skoro až na hřbetě. Jak říkám, můžeme se o tom dohadovat, jak chceme, ale k odpovědi se nedostaneme. Tedy pokud nepřipustíme, že inteligentní a civilizovaní tvorové, lidé, by byli něčeho takového schopni.
Minimálně čtrnáct dní bude trvat, než se Fouskovi jeho rány zacelí. Další rekonvalescence bude trvat mnohem déle a je velmi pravděpodobné, že na zničené kůži již nová srst nenaroste. Fousek se k lidem chová velmi pěkně, rád se mazlí a je vděčný za každé vlídné slovo. Je čistotný a bude i dobrým společníkem. Věříme, že v péči laskavého člověka, který se ho ujal a v současné době se o něj stará, se vyléčí mnohem rychleji než v útulku.
Související odkazy:
Související články:
