K pobavení čtenářů Kočky-online.cz předkládáme další z veselých emailů Hanky Kubantové, která OS podbrdsku hlídá kočičku Smokie a její děti.
Dnes se s vámi podělím o historku s odčervováním... to jsem si zase jednou dala!
V pondělí jsem se domluvila s Bárou, že vzhledem k tomu, že příští týden si koťata už půjdou pro pigárko, odčervím chlupatce o týden dřív. Vyšlo to akorát i s našima beruchama, tak jsem se v pondělí navečer rozhodla to vzít jedním vrzem. Bohužel jsem už pro koťata neměla Banminth pastu, takže jsem nakouskovala prášek a šla s hlavou vztyčenou na to.
Ema a Mia, kočičí dámy, jež je radost odčervovat :)
Nejdřív teda jsem si chtěla odbýt vlastní kočky - cožpak Miuška s Emičkou, ne že by to byl jejich oblíbený sport, ale pořídit se s nima dá, ty jsem přemohla snadno, čímž mi stouplo sebevědomí, ovšem jen skutečně na chvilku. S Kvíkou je vždycky problém... a byl zas.
Nejančila jako obvykle v tom smyslu, že by se se mnou prala jak o život,
ale tu tlamajznu její nevymáchanou se mi ne a nedařilo pořádně otevřít. První pokus - flus, prášek byl venku. Při druhém už se zmítala a teď si představte mě, sraba a cíťu, jak toho svýho mazlíka držím za kůži na krku, chvílema se to zvíře zmítá pár cenťáků nad zemí, jak se snažím si jí tou jednou rukou narovnat, do toho srdceryvně kvičí a všude kolem slintá ten prášek, co už několikrát měla v hubě a vždycky ho vyhodila ven. Já vím, že to asi znáte, ale... no :o).
Skončilo to tak, že vyhrála samozřejmě Kvíka po té, co vyskočila na skříň a z té výšky mě oslintla a trefila mě zbytkem odčervovací pilule... a mě jí bylo ještě ke všemu tak líto!! :o)
S třesoucíma se rukama, sebevědomím rovným nule a nervama na pochodu jsem nakráčela do ložnice. Pišta a Piškot jsou kluci zlatí, v podstatě to šlo dobře a rychle. Pídě se to zrovna dvakrát nezdálo a dost se snažila, nicméně i tu jsem přemohla. Pak přišla na řadu Blackie... to je taková mršina!
Jak jsem jí chytla za kůži na krčku a položila si jí zádíčkama na ruku, okamžitě se vyvolnila - u ní to funguje jak u nikoho z předešlých tří. Nevzpírala se, nemňoukala. Dala jsem jí prášek co nejhlouběji do tlamičky a ona nic, naprosto nic. Tak jsem jí držela, šmajchlovala a foukala jí do nosánku a hladila po krčku, aby polkla. Když jsem měla za to, že je to taková doba, že už prostě musela polknout několikrát, pustila jsem ji - a co byste řekli? Okamžitě ten prášek vydávila! A okamžitě taky začala slinit, že, a pobíhat po celé posteli a ty sliny trousit. Čekalo nás to ještě cca tak 3x, přičemž teda z té ani né čtvrtiny tabletky za tu dobu nic moc nezbylo a rozhodně víc skončilo na posteli než Blackience v bříšku.
Poslední šla na řadu Smokie, a to bylo to samý, akorát ve větším provedení. Blackie skutečně má po kom být. Smokie je takový zlatínko, ona je trpělivá, klidná, nepere se... ale taky ta svíňa ten prášek nespolkne!!! Neuvěřitelný, odkud ho je schopná vydávit! Jak hluboko z krku je schopná ho dostat zpátky!! Ta technika je neuvídaná!!! A při tom všem, vždycky v pauzách, chodila po celém pokoji a slintala a slintala ty bílý práškový sliny, až byly opravdu doslova všude, kam se může dostat... Ten prášek skončil stejně jak Blackienčin - opravdu bych celou akci nepovažovala za "odčervení".
Ona je to takhle zpětně veselá taškařice, ale upřímně se vám svěřím, že já měla nervy totálně vyteklý - jednak mám pocit, že by odčervení měli bejt, že je to celkem důležitý, čímž mě nervuje ten pocit zodpovědnosti, a pak teda to, jak je z mýho pohledu fakt mučím, tak to nesnáším. Kvíka mi udělala scénu a ty dvě takovým tím odevzdaným utrpením - jak pobíhaly a slintaly, jak když mají vzteklinu... No, po skončení akce, kdy byl pokoj komplet i s postelí posetej kašovitou lepkavou tekutinou, mě rozbolela hlava a musela jsem si na chvíli sednout, abych se uklidnila a sebrala psychické i fyzické síly, abych zlikvidovala tu spoušť.
Asi za 15 minut, kdy už jsem se jala to všechno teda uklidit, slyším takové bolestné mňoukání a sténání - Piškot! Piškot si zasténal a vyhodil na dvakrát komplet obsah svého žaludku! Věřte, že i do toho malého tělíčka se vejde sakra hodně žaludečních šťáv, zbytků konzervy a když to navrch ozdobíte bílými tečkami mírně natráveného prášku, je to teprv ta pravá chuťovka!!!
Piškot
Tak to musím říct, to mě fakt rozdrblo a ještě se mi zvednul kufr... A opět zafungoval můj drahý mužíček, neb když tu spoušť viděl a když viděl mě, zželelo se mu mě a šel mi pomoct to uklidit!! Já myslím, že normální chlap by mě v tom just nechal vymáchat si čumák, aby mě to pro příště přešlo... no, ještěže jsem si nevzala normálního chlapa, ale Kubanta - zaplaťpánbůh!!
Takže výsledné skóre je 4:4 + můj pocit naprosté neschopnosti. Vážně doufám, že si to s nimi příště užijí už noví majitelé, mě ke štěstí úplně stačí naše Kvíka! :o)
Kouřová kočička Píďa i černá Blackie již mají zajištěný nový domov. Kouřáčci Pišta a Piškot jsou ještě volní - pokud byste o některého z nich měli zájem, ozvěte se Hance.
Související odkazy:
Související články:
