|
|
Komentáře k článku
|
Článek:
Když odejde přítel
Bolí to. Přítel je přítel. Bez ohledu na to, že má čtyři nohy a teplý kožíšek na zimu i léto.
( | poslal: Gábina Chrastilová | 26.04. 2009 | čteno: 13938x | komentářů: 13 )
|
Komentáře:
Paní Gábino, (2009-04-27 08:21:32, Lenka G.) Odpovědět
Moc krásně jste popsala umírání milovaného zvířátka. Je to stejný člen rodiny jako kdokoliv jiný. Taky mám strach až to přijde. Cítím s Vámi a dneska večer za Muminku zapálím svíčku, aby se tam nahoře mohla bavit pozorováním mihotavého plamínku.
Gábino (2009-04-27 13:33:13, Ivana) Odpovědět
přesně 12.3.2009 jsem prožila skoro navlas stejnou siutaci jako vy, se svým nejmilovanějším kocourkem Jonášem,pořád jsem přemýšlela jak to napsat, ted už nebudu napsala jste to krásně a já bych to líp neuměla Mumíkovi večer zapálím taky svíčku zaslouží si to
Ach jo, a brečím (2009-04-28 07:38:28, Katja) Odpovědět
Moje čtyři kočky jsou ještě mladé, ale přijít to může kdykoliv... Když jsem se stěhovala na vesnici, těšila mě myšlenka, že až to přijde, budu jim moct udělat hrobeček na zahradě.
Katjo, (2009-04-28 08:03:58, L.) Odpovědět
já vůbec netoužím po životě v domě, vždy mě to táhlo spíš do pěkného bytu, ale možnost "zvířecího hřbitůvku" kdesi v koutě velké zahrady mě láká i na ten dům (a je to snad to jediné)! Mám v hlavě dokonce úplně jasnou představu, jak by to místečko vypadalo, krásná oáza klidu a pohody s lavičkou, ptačím pítkem, u každého hrobečku čerstvě zasazený stromek, náhrobek s otiskem pacičky, vzpomínková místa na zvířátka, která zde v minulosti možnost pohřbení neměla... atd.
Až jednou přijdu o svou Babetku, budu zažívat asi to samé, co paní Gábina. Vím, že s touto kočičkou umře i velký kus ve mně...
Taky se mi to stalo (2009-04-28 11:06:36, Irena T.) Odpovědět
Je to týden a 3 dny co mi zemřela Felinka - "jen" 9 let, selhání jater. Ještě týden jsem se snažila ji zachránit, dávala jí kapačky...Pak už mi sama dávala najevo že už toho má dost, v pátek večer už mnoukala bolestí, injekce byla vysvobozením...Zažila jsem přesně to samé, z baculky a kočky "pitipačky" se stal stín. Dokud mohla, z posledních sil se vydrápala na postel. Mám taky ještě 4 chlupaté miláčky a mám je moc ráda, přesto Felinka byla výjimečná, byla první, díky ní jsem se zamilovala do koček. Vykrmili jsme ji jako malé kotě stříkačkou. Má hrobeček u našich na zahradě a nikdy na ni nezapomeneme...
Je mi líto... (2009-04-28 13:39:40, Katka) Odpovědět
Paní Gábino, je mi strašně líto, že jste o Mumíka přišli, ale jak jste sama řekla, i smrt je součástí života a Vás aspoň může těšit, že jste dali kočičce krásných sedm let plných kočičího štěstí a nekonečné lásky.
Paní Gábino, (2009-05-04 00:47:29, Zděnek) Odpovědět
dovedu si představit,jak Vám je. Před dvěma roky jsem prožil podobnou situaci, jenom s tím rozdílem, že to přišlo nečekaně jako blesk z čistého nebe. Dva dny po Novém roce jsem naši kočičku předali veterináři z důvodu odstranění zubního kamene. Hodinu před termínem, kdy jsme pro ni měli jet zazvonil telefon, že se neprobudila z narkózy, nastalo slzavé údolí pro celou rodinu. Protože patříme mezi panelákové rodiny, museli jsme kočičku nechat na veterině a odjet pouze s prázdnou přepravkou domů. Ani jsme však nezavřeli dveře od bytu a už jsme byli ve výtahu a jeli pro ni, protože její konec v kafilerii jsme si nedovedli představit. Další naše rozhodnutí bylo, že již žádná kočička v bytě, ale opět změna,druhý den cesta do útulku a místo jednoho mazlíka jsem si vezli domů mazlíky rovnou dva.
To mě moc mrzí, (2009-05-04 13:09:35, Iva) Odpovědět
ale vaší kočičce už je teď za duhovým mostem dobře.
Jenom bych chtěla na tomhle místě připomenout, že každý zákrok, každá narkóza je (stejně jako u lidí) velký zásah do organismu, a proto je třeba to vždycky pořádně předem promyslet.
Terezka (2010-04-06 07:26:27, Ivana) Odpovědět
Dneska mi zemřela moje Terezka,siamská kočička,která tu se mnou byla 10 let.Byla můj přítel,ten nejlepší a ten poslední,kterého jsem měla.Tolik mě to bolí,že se nemůžu bolestí ani nadechnout:(
To máte (2010-04-06 13:35:56, HelenaR.) Odpovědět
strašně smutný den... Ale kočička si zaslouží i ten váš smutek po ní, tak jak se říká u lidí, že vlastně nezemřou, dokud bude žít někdo, kdo na ně bude myslet, kdo si je bude pamatovat.
Ale nezavírejte se před dalšími "přátelstvími", za chvíli se rozhlédnete a uvidíte, kolik opuštěných kočen dychtivě čeká taky na svou příležitost ukázat se jako dobrá kamarádka. Pravda, žádná nebude jako Terezka, každá z nich je jiná, a to je dobře - i ten vztah bude trochu jiný, zas nenahraditelný.
Terezka (2010-04-07 13:48:12, Ivana) Odpovědět
Já vím.Měla jsem za svůj život spoustu koček,už jako dítě jsem za každou běhala.Ale Terezka byla jiná,ona byla můj přítel,ten nejlepší a ten poslední,co mi zůstal.Těch slz,kterými mi dovolila zmáčet jí kožíšek,když mi bylo těžko,těch slovíček,které jsem jí našeptala,když jsem si potřebovala postěžovat...Za těch 10 let mi dala tolik lásky,trpělivost a důvěry,jako žádný člověk v mém životě.Včera jsem jí se synem odnesla k lesu a vlastníma rukama vyhrabala hrobeček.A od té chvíle se na ty své ruce jen dívám,jak jsou prázdné,a snažím se srovnat s tím,že už prázdné zůstanou.Děkuju za ty roky,které jsem měla dovoleno strávit vedle tebe,Terezko...
Taky... (2010-04-06 13:54:59, MilanD.) Odpovědět
Taky mi umira Certik na selhani ledvin... vim, ze rozhodnuti o pomoci pred duhovy most je jenom a pouze na mych bedrech. Kdy je jeste nadeje a kdy je to uz jenom trapeni... ? Myslim, ze jsem pro jeho zachranu udelal vsechno mozne, ale asi to nestaci... Certicku muj, promin mi to..
Milane, (2010-04-06 14:13:42, Naďa) Odpovědět
je to měsíc, co jsem nechala uspat ze stejného důvodu našeho kocoura. Byl ještě mladý, nebylo mu ani pět let. Nemoc byla zjištěna v počátečním stádiu, hned jsme přešli na dietu, Ipakitine, ale postupovalo to hrozně rychle. Viděla jsem, jak se zhoršuje, byl jen kost a kůže. Nejdřív přestal jíst dietu, čím dál tím méně jedl i normální kapsičky. Došla jsem s ním na krev a měl hrozné hodnoty. Nebylo mu ještě moc zle, dokonce si i trochu hrál, ale rozhodla jsem se nečekat. Veterinářka pak říkala, že jsme udělali dobře, že mohl třeba ještě 14 dní žít, ale to už by se pořád jen horšil a ty konce při selhání ledvin jsou zlé...
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
|
|
