Další náhodně

Aktuálních 5 nej:

VÝZVA
Pošlete nám příběh Vašeho mazlíka, do článků na web! mail: pegas(zavináč)pinknet.cz

AKTUALITY
28.2.2010
JAXE má svou skupinu na Facebooku!
5.2.2010
Založeno JAXE fórum!
4.2.2010
Doplněna další parta smajlíků. Tentokrát se otevírají v novém okně.
Petr Gašparík

From: Sent:Thursday, December 22, 201110:42 PM To:Jitka Némethová Subject:Fwd: malá kniha okočkách. Hezký večer!!!! tak ten jsem si chtěla právě udělat. Vlezla jsem si do vany s výšezmíněnouknížkou a začetla jsem se.Začátek pěkný, 2 koťata Tin
Zaslal/a: kocourek Vegáček

Komentáře

Jana M.: Už se těším a kočky taky! (12.1.2012 20:42:35)

Dáda: Jani, já prásknu, že dcera Maky něco sepisuje. No a řádného k nihkupce můžeme vždy potřebovat (12.1.2012 20:31:20)

Beda: AHA!!!! tak k tomu "My jsme měli prodávat knihu za 166,-.A i to je málo za křídový papír/nemluvím teď o obsahu/ a rabat byl 28% -teď už to můžu prásknout.Autorka dělá přímo v nakladatelství" ... my ušetříme na nakladatelství - u nás 0Kč, i na autorském honoráři - u nás rovněž 0Kč... už jsme kompletní nakladatelský tým, kdesi jsem to tady psala (nebo to možná bylo v mailu, hehe, dnes už se v tom dost ztrácím)... na popžáádání klidně zveřejním (12.1.2012 20:25:11)

Jana M.: Dádo, něco sepište.Ráda čtu o kočkách, jsem naprosto úchylná, jako kdyby jich tu běhalo málo .A já pak knihu budu prodávat,aspoň budu mít motivaci brzy krámek otevřít. (12.1.2012 16:45:16)

Dáda: my to měli taky prodávat za 166 a rabat byl 50%. Vím ale, že jiné útulky to prodávaly před námi za stejných podmínek. Já to tehdy koupila pro jednu známou, ale četla jsem to až teď. Kniha je to opravdu luxusní (obsahově tedy naopak). To Kočičí povídání není na křídovém papíře, černobíle fotografie, celkem 160 stran a koupila jsem jí v hypermarketu za 266,- Kč. Vydlo nakl. Brána a tisk Severografia. (12.1.2012 16:23:02)

Jana M.: My jsme měli prodávat knihu za 166,-.A i to je málo za křídový papír/nemluvím teď o obsahu/ a rabat byl 28% -teď už to můžu prásknout.Autorka dělá přímo v nakladatelství. (12.1.2012 15:51:03)

Monťas: Ono je něčo divného na tom, že umím mluvit a dokonče i šišlat To šou mi věči . Bedo nemůžeš jít umřít do houští, ani nikam jinam šeš šéf nakladatelštví mluvíčích koček a ještě předšeda mého fajn klubu . 3 poptávkami ošlovujte kde koho - my taky budeme ošlovovat, i když konečný průžkum uděláme až budeme vědět jěště víče podrobnoští Pokud by byla obálka brožovaná, tak čeme nejlepší kříďák a lamino (12.1.2012 13:20:42)

Dáda: tak já jí zkopíruji ten Monťasův mejlík Ta bude čučet, že i kocourek u nás umí mluvit (12.1.2012 12:48:18)

Beda: URČITĚ oslovte!!!!!!!!!!!! za kalkulaci nic nedáme a bude jen dobře, když budeme moci porovnat různé nabídky... ono teď se zvýšením DPH je na trhu s knihami docela ouvej, každá zakázka bude dobrá (jasně, tisknou i letáky, prospekty apod., ale kniha je kniha)... taky jsem včera dbě obeslala (12.1.2012 12:47:13)

Dáda: Monťas Maky má známou, která má také nakladatelství (vydávala i svoje věci). Již dříve jsme se jí zmínily, že bychom chtěly vydat knihu. Psala, že máme zadat parametry a ona se vycení . Tak jí s těmahle můžeme taky oslovit. (12.1.2012 12:39:56)

Beda: a mělo tam být samozřejmě 80!!!!!! jdu zemřít do houští (12.1.2012 12:33:33)

Beda: to prosím já (12.1.2012 12:32:53)

: vycházela jsem z toho, že ten nejběžnější "normální, obyčejný" papír, na který se tiskne, je obvykle 90... křáda nejčastěji 135, ale schválím i tu 115... pokud by byla publikace brožovaná, tak na obálku křída 300 (12.1.2012 12:32:36)

Monťas: Devadesátka existuje, ale tak tam můžeme dát 115 (12.1.2012 11:58:38)

Beda: ano, Montíku, s těmito parametry souhlasím - akorát 90 se mi zdá na křídu sakra málo, existuje to vůbec? (12.1.2012 11:43:50)

Monťas: Bedo - tjuchja muší napšat té kamarádče čo má ty příbužné ve vydavatelštví - tak tam dáme nášledujíčí parametry - formát A5, křídový papír 90, pevná vazba veršuš brožovaná važba, celobarevná veršuš černobílá, okolo 150 štran a náklad 200 kš - š tím, že počítáme š dotiškem? (12.1.2012 11:32:40)

Monťas: Mě by špíš žajímalo, kolik toho vytiškl, že še doštal na tuhle čenu . Tjuchja žjištil, že už je nějak poštižený vydavatelštvím - u knížek bádá čo je to ža papír, jaký mohl být náklad - šme še totiž dočetli, že výrobní čena še dá odhadnout podle marže obchodníků, která bývá 40 %. (12.1.2012 11:28:30)

Beda: když jsem si ji teda nachala, protože po prolistování (nádherný křídový papír, krásné plnobarevné obrázky - stejně by mě zajímalo, za kolik a kde TOTHLE ten lotr vytiskl) se mi moc líbila, a tetě jsem místo ní koupila kalendář , tak ji čtu a taky jsem se včera pročetla k těm přejetým koťátkům ... a s postupem čtení se mi víc a víc zdají ty věci psané tak docela necitlivě (12.1.2012 10:55:51)

mumu: tk nějak bych si to představovala i já,to už by bylo úplně o něčem jiném... (11.1.2012 17:27:56)

Dáda: Jani, já mám ještě 3 kousky ve skříni a kdykoliv o ně okem zavadím, tak mně pojme vztek. No a právě proto jsem absolutně nemohla pochopit, jak se někdo z KN takových lidí může zastávat. Ale já se taky poučila. Oč je mi teď kniha Kočičí povídání aneb jak nám kočky dovolily s námi bydlet bližší a milejší. O té jsem se před časem trochu pohrdlivě zmínila, že tak bych to dokázala napsat i já Autorka hned na začátku přiznává ztrátu prvního kocoura v době minulé. Cituji:"Nebyl kastrovaný a to byla chyba. Ztratil se. Chybami se člověk učí.Poroto až tak nezatracuji lidi, kteří nemají své kocoury vykastrované.My jsme tu chybu udělali, doplatili jsme na to my i Julíšek.Už bychom to nikdy neudělali, bylo to z neznalosti a poučili jsme se. Třeba se alespoň část těch, kteří to nedělají, také poučí. Jen bych každému přála, aby to bylo méně smutným způsobem" konec citátu. Cítíte ten rozdíl?! Přitom ta kniha byla vydána ve stejném roce, v r. 2010 (11.1.2012 17:14:44)

mumu: jo,kočky se dají taky považovat za velký milovnice ptáčků a myší...ještě že jsem byla včas tady varovaná... (11.1.2012 14:57:24)

Jana M.: Knihu jsem měla v komisi, protože jsem si od ní slibovala úplně něco jiného.Po povídce, jak autem přejeli koťata, musela jsem přestat číst.Koupěchtivým zájemcům jsem rovnou říkala, co se v knize dočtou.Asi 2x jsem s paní Lenkou Novotnou mluvila- považuje se za velkou milovnici koček. (11.1.2012 11:24:17)

Jana: (26.12.2011 21:42:27)

Imao: Pavlo, myslím, že pár takových momentů má v životě skoro každý. Nejsem výjimka. Já tě obdivuju, žes o všem dokázala promluvit, protože já se dodnes hrozně stydím za to, že jsem se v kritické chvíli nedokázala ovládnout, nechci o tom raději ani mluvit. A právě proto nechápu tuto paní, že s ledovým klidem popisuje tyto své úlety a ještě si myslí, že je to kdovíjak vtipné. Přitom je to ubohé a hnusné. A strašně smutné (26.12.2011 21:28:33)

al.: Mohla by tedy zkusit sežezat Bublu...Možná by pak Bubla psala paměti a v nich by bylo,zmasakrovala jsem tu,co mě chtěla seřezat....dodnes,když si na to vzpomenu... (25.12.2011 18:06:34)

al.: Já už jsem to přelouskala,abych věděla vo co gou.Normálka každej dělá chyby,ale tahle ženská,místo,aby se za ně styděla a tížilo jí svědomí a poučila se z nich,tak s tím jde na světlo,to teda nechápu.Tak to je jediný,co k tomu můžu napsat (25.12.2011 17:55:56)

Dáda: to si piš. Možná bys dostala z úřadu ještě odměnu. Já to málem udělala včera, ale vzhledem k tomu, že nejsem v šestinědělí, tak jsem tchýni nechala odejít domů (25.12.2011 16:48:54)

Pavla: Možná, že sem v tom oslabení měla ubezdušit tchyni , třeba by to brali jako polehčující okolnost a mě by výčitky svědomí v tomto případě asi netrápily ... (25.12.2011 16:21:28)

Dáda: Pavli, žena v šestinedělí je obzvlášť oslabený tvor. Dneska mají na to diagnozu-laktační psychoza. Ta dokáže vykonat své i bez tak významného spouštěče jako je hádka s tchýní. (25.12.2011 15:53:05)

Pavla: No já mám bohužel ve své minulosti případ, kdy jsem se neovládla - něco co mě bude líto do konce života a za co se taky asi do konce života budu před sebou stydět a neodpustím si to.... Narodila se mi druhá dcera, Terezce byly dva roky a já byla asi dva nebo tři týdny doma z porodnice. V tu dobu jsme bydleli u tchánů a nebylo to jednoduché soužití - prakticky jim vadilo naprosto všechno - pláč mimina, běhání a povykování batolete .... A dole chtěli ticho a bylo jim jedno, že já lítám jako hadr na holi a fakt se snažím (o tom, že by babička s dědečkem pomohli nemohlo být ani řeči). Nejsem typ, který by kohokoliv mlátil - i holky, když už zlobily hodně, většinou dostaly jednu na prdýlku a tím to bylo vyřešené. Ale po jedné hádce s tchýní jsem se vrátila nahoru - Anča řvala, Terezka vařečkou mlátila do hrnce a něco povykovala - nevím co se stalo a moc si na to nevzpomínám, ale vím že jsem s ni třásla, mlátila jí lopatkou na smetí (několikrát) a pak jsem jí odstrčila - tím odstrčením hrozilo, že narazí hlavičkou na hranu skříňky - podařilo se mi jí zachytit a to mě nějak vzpamatovalo - to co jsem se v ten moment o sobě "dozvěděla" se mi ani trochu nelíbilo, ale zase jsem něco pochopila a dovedu si představit, že člověk ty nervy ztratit může a že toho opravdu může litovat (je to přes dvacet let a pro mě je to pořád živé a bolavé). Dceři se nic nestalo, neměla ani žádnou modřinu - ale stát se bohužel mohlo. Nemám omluvu pro toho, kdo opakovaně mlátí děti a vybíjí si na nich svůj vztek - ale bohužel ze své vlastní zkušenosti vím, že se to stát může a taky si celý život dávám pozor, aby se mi to nestalo podruhé ... Můžete mi věřit, že toho velice lituji a nebo mi to věřit nemusíte .... (25.12.2011 15:36:41)

Naďa: Já tu knížku nečetla a myslím, že ji číst nebudu, ale ty citace mi docela stačí. Má to být prý humorné vyprávění o kočkách. Hmmm... Moje oblíbená kniha je Jasná voda vůkol (Gavin Maxwell), kde autor popisuje své soužití s různými zvířaty, hlavně s vydrami. To je kniha psaná s laskavým, nevtíravým humorem. Autor taky dělal chyby a leckterá jeho zvířata přišla předčasně o život, ale z knihy je jasné, že se z těch chyb poučil a snažil se jich v budoucnu vyvarovat. Je mi jasné, že jen málokdo má takový vztah ke zvířatům jako měl Maxwell, taky to od lidí neočekávám, ale mě v těch ukázkách vadí i ta urputná snaha o humor v situacích, v kterých normální člověk nic humorného najít nemůže... (25.12.2011 13:49:23)

Dáda: Lu, musím přiznat, že jsi byla první na kterou jsem si po přečtení prvních stránek knihy vzpomněla. Jak stoicky snášíš čůrací rozmary Mišánka!!! (25.12.2011 13:39:29)

Lu: celé dva dny o této diskusi tady přemýšlím... a snažím se autorku pochopit.. Ale nedokážu . Kdyby napsala např.: "Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak jsem tehdy kočku sežezala, co se do ní vešlo. Neovládla jsem se a dodnes se za to stydím." To bych snad začala věřit, že se opravdu z chyb poučila. Ale způsob, jakým to dnes popisuje, mi prostě říká, že se nic nezměnilo. V tom není lítost nad jejími činy... To je popis toho, jak to dělala a nic bych nedala za to, že nedělá i dál. (25.12.2011 13:05:48)

Dáda: ano,každý máme své máslíčko na hlavě.Opravdu jsme lidé chybující.Já se například kdysi nepostarala o 2 kočičky po zemřelé babičce. Zůstaly na vsi. Tatínek je tam ze začátku jezdil krmit a nakonec se vytratily k sousedům, kteří se jich ujali.Také vím o lidech, kteří nechali běhat kočky venku a až teprve několikátá přejetá číča je vedla k tomu, že už kočičky mají jen v domečku. To samé se zasíťováním.Taky mi chodila Šíša po zábradlí v 8mém patře. Teprve článečky na KO mi otevřely oči.Chápu i výchové plácnutí, ale to co je v knize popisováno, to tedy nechápu (25.12.2011 9:22:07)

Imao: Tak jsem si pěkně přečetla celou diskuzi a jsem v šoku. Zaplať pánbůh, že jsem si tuhle knihu nekoupila. Člověk není neomylný ani věčně dobře naladěný, ale když je někdo schopný se rozzuřit tak, že dokáže zmlátit bezbranného tvora, pro to nemám omluvu. A ještě o tom s ledovým klidem napsat, to je vrchol Taky nejsem žádný kliďas a tu a tam mám nervy "na pochodu", ale tohle bych v životě nedokázala. To je fakt děs, pro mě prostě čin neomluvitelný a nechápu, že se paní "spisovatelka" s tímto chováním ještě chlubí, místo aby se za něj hluboce styděla. (24.12.2011 23:24:56)

al.: Tak téhle diskusi nerozumím a ani to nebudu číst,musím jít vařit,ale snad jste se dohodli v dobrém (24.12.2011 8:13:39)

Danka: Hmmm,tak já som vytočená až do zelena (23.12.2011 22:17:19)

mumu: tak přijdu z práce,chci si počíst o miláčcích a loftech a místo pokoje tohle.Musím souhlasit se všemi rozpálenými do běla,páč jsem si málem překousla jazyk,jaké jsem řekla vyjmenované slovo po "K" a to myslím urážím představitele...takhle to zní oprvdu spíš jako návod na nepéči než sebereflexe...je to hnus,tečka. (23.12.2011 17:43:18)

Naďa: Toulavky dostanou pár korun a neznámá autorka (alespoň já o ní nikdy neslyšela) zas propagaci své knihy... (23.12.2011 17:35:33)

Ina: Mám jen ty mé dva Dárečky, nedepozituji, protože to mé rodinné poměry nedovolují, miluji bez rozdílu všechny živé tvory, protože to mám v povaze a To je podstatné. Nikdy bych neuhodila zvíře, tvora, který je na mě závislý, kterého miluji . Paní spisovatelka se ohání chybami, které v minulosti udělala. Ano, jsme lidé, chybami se učíme, chyby nás učí být lepšími. Jen mi není jasné, proč je paní spisovatelka prezentuje ve své knížce. ....věta :" To mě teda rozzuřilo na nejvyšší míru.Ztloukla jsem ji , co se do ní vešlo...." musí vyvolat v normálním člověku šílené pocity , v těch, co jsou tady na Jaxe a starají se o kočičky, kterým zlí lidé takto ublížili musí být znejen z takového čtení a představy jen hodně smutno. A je špatné vydání takové knížky omlouvat, že jdou z jejího nákladu peníze na kočičky, leták a doslov, to je jen velmi slabá omluva pro takový ...... nemám slov. Dobrá knížka nepotřebuje doslov, dobrá knížka se prodává sama. Je mi té paní Novotné líto, je mi líto i toho, že je v ní tolik nenávisti vůči živým tvorečkům, jakým kočičky jsou a ještě si na tom udělá vlastní kšeft i když pár kaček jde na už zmíněné kočičky. (23.12.2011 17:33:50)

Maky: můj názor jsem odeslala mailem, kopíruji ho i k této diskuzi, aby byli informováni všichni (a jen čekám, až přijde Chmelík a rozpálí se do běla - tentokrát samozřejmě přesně vím, jak bude reagovat a v tuto chvíli to vůbec nemyslím ironicky nebo ve srandě): Dobrý den, nezlobte se, ale byla jsem v šoku a jsem stále... odpověď paní autorky je moc pěkně diplomatická - moc krásně si sype popel na hlavu, kde to míchá i s tím máslem, co tam bylo. Nicméně, za prvé - autorka přece nemůže říct, že se z knihy někdo poučí, když tam v textu nikde není, že to co dělala, je špatně... každý si bude říkat, jo, super, kočka zdrhne oknem, nic se neděje. Já beru konstatování, že člověk se během života vyvíjí a bere si poučení ze svých chyb. Ale to v té knize nikde není. Tam jsou jen ty chyby a nikde není to "odsouzení" případ od případu, nikde není řečeno, že se autorka chová ke kočkám jinak. A pokud se to dá jako papír ke knížce, každý si řekne - jasně, to byly nalezené venkovky, které nemají žádnou cenu. Teď má autorka papírovky a ty cenu mají, ty samozřejmě utéct nenechá, stály ji spoustu peněz. A my to jako Kočičí Naděje, která se pere o záchranu každého života jako o svůj vlastní, mlčky odsouhlasíme. To je pro mě dost neuvěřitelné. Jsem strašně zklamaná, zdrcená, jak tohle můžeme propagovat?!?!!! Až autorka napíše něco o tom, jak začala, čím prošla a jak se z toho poučila =co dělá pro kočky dnes - sem s tím!!! Takových lidí je spousty, skoro nikdo se nerodí s tím, že "jdu zachraňovat kočky". Kdo mě znáte, víte, že ve spoustě věcí s Dádou třeba nesouhlasím, přijde mi, že někdy je moc zaměřená na kočky a nebere v úvahu širší souvislosti. Ale v tomto jsem s ní naprosto za jedno a přijde mi naopak, že se vyjádřila moc mírně. Jen si přečtěte třeba komentáře u Leona, který se vrátil Lucce Ivankové do depozita - a to ho paní vrátila, ztratit nenechala a po celou dobu se o něj dobře starala a NEMLÁTILA jej. Přesto je paní veřejně na facebooku lynčována. A my jako Kočičí Naděje se veřejně stavíme v podstatě pro. Tomu říkám absurdistán. Omlouvám se, ale jsem opravdu vytočená na nejvyšší míru, protože kvůli pár korunám dáváme úžasný návod všem lidem, jak se vlastně chovat ke kočkám. Všechny opravdu moc srdečně zdravím Markéta (23.12.2011 17:18:44)

Naďa: Já už jsem tedy kočku plácla, to přiznávám. Jenže paní spisovatelka byla ráda, že je kočka pryč, že se jí zbavila - a ještě to napíše, chápete to? (23.12.2011 17:08:23)

Dáda: Naďo právě když si představím co byla ochotná udělat Lucynka nebo Hanka pro ztracené kočky,za které již dávno převzal zodpovědnost někdo jiný, tak mne tohle doslova uzemnilo.A Pavlo nezlob se, když nemám peníze, tak kočky musí baštit i Ten Kitekat, Friskies a Whiskas( věř nebo nevěř, i ty nejstarší mají krevní testy jako zamlada). Nehraju si na hogofogo když na to nemám. Nikdy jsem na kočku však nevztáhla ruku a jsou opečovávané. A jednám stejně se svými jako s depozitními. (23.12.2011 16:56:00)

Naďa: A tu knihu autorka psala teď, při svém novém, změněném uvažování nebo v minulosti? "Po návratu z práce mně vítala jen Finka, žalostně mňoukala a Tinka byla pryč. Vyskočila z prvního patra, aby si konečně mohla žít po svém. Ještě celý týden jsem se domů jen tiše plížila ze strachu, že by se chtěla vrátit." (23.12.2011 16:36:11)

Dáda: No mne paní autorka nepřesvědčila a jsem stále proti prodeji tohoto hnusu.A s antireklamou jsem už začala.Nemohu s čistým svědomím doporučit knihu, která je jde proti mým zásadám. Kocourku Vegáčku už Tě někdo zmlátil? Ne, to je škoda, mňoukal bys asi jinak.Ale třeba se jednou taky dočkáš! (23.12.2011 16:26:58)

kocourek Vegáček: A safra mňau teto Pájo, máš obrázek těch kapsiček?? a číslo serie? Chtěl jsem je dneska koupit těm našim usmolencům... (23.12.2011 15:39:20)

kocourek Vegáček: A safra mňau teto Pájo, máš obrázek těch kapsiček?? a číslo serie? Chtěl jsem je dneska koupit těm našim usmolencům... (23.12.2011 15:35:51)

kocourek Vegáček: A safra mňau teto Pájo, máš obrázek těch kapsiček?? a číslo serie? Chtěl jsem je dneska koupit těm našim usmolencům... (23.12.2011 15:34:42)

Pavla: Dostaly jsme mailem varování - Dobrý den všem, moc se omlouvám za špatné zprávy navíc v předvánočním čase, ale tohle Vám musím sdělit, aby se případně předešlo další podobné tragédii. V jednom depozitu včera dostala tři koťata, které měla dnes jet do nových domovů, „na rozloučenou“ kapsičky Royal Canin. Paní odešla do práce a když přišla, našla všechny tři chudinky mrtvé a podle všeho musely umřít v příšerných křečích. Protože dostaly právě zmíněné kapsičky a nic jiného a byly od jiných koťat oddělené a jiným se nestalo nic, je velmi pravděpodobné, že to bylo v důsledku oněch kapsiček. Mohla to být vada z výroby nebo sabotáž, ale tak či velmi doporučuji do vyřešení se tomuto produktu vyhnou širokým obloukem, nevíme, kolik výrobků může mít smrtelné následky. Více o těch kapsičkách níže. Prosím vás také, dejte tohle dál, aby si dali pozor ostatní majitelé koček i depozit! Děkuji a budu Vás informovat o výsledku toxikologického rozboru i dalších kroků. Hana Janišová, PSOZ (23.12.2011 15:18:15)

kocourek Vegáček: Máš pravdu Nadi, ani naše šmudlíky bychom nechtěli dát někomu kdo by se o ně nestaral. jen bych rád doufal a věřil i v to, že i lidé se mohou změnit. Je jen na každém z nás jak se například k dané knížece postaví. Když to může pomoci kočičkám a bude ji ten či onen chtít propagovat proč ne.. Kdo nechce nemusí, nikdo nikomu tu nic nevnucuje.. A doufám že všechny čičinky ať s páníčky i bez nich budou mít hezký život a lidé zde i okolo mě jsou báječní že pomáhají kočičkám, mňau. TO je moc dobře.. A díky jim za to... (23.12.2011 15:15:42)

Naďa: Ale jo, tohle je všechno pravda, se mnou to bylo a je to samé. Ale stejně, Pavlo, dovedeš si představit, že by ti vyskočila kočka, která nezná okolí, z okna a ty by ses radovala, že má konečně svoji svobodu? Takhle jsem neuvažovala ani ve svém nejhorším období... (23.12.2011 15:14:47)

Pavla: Když už jsme se tady zapletly do debaty, tak si myslím že já jako majitelka koček před dejme tomu 15 lety, bych momentálně u sebe asi neobstála jako zájemce o kočku - nevím, nevím jestli bych od Monťase nějakou kočku dostala. Měla jsem kočky venkovní, krmené náhodnými granulemi, na které jsem narazila a koťata byla jednou až dvakrát do roka - vždycky se umístila, ale samozřejmě zase ven. Pak jsem postupně začala očkovat, kastrovat a jako krmení kupovat to nejlepší co jsem mohla sehnat - tudíž Whiskas, Friskies a Kitekat. Kočky byly někdy doma, někdy venku. Pak přišel Kokoušek, který byl jenom doma a já jsem začala "studovat" kočkologii - vhodné granule, péče atd. .Chyby jsem dělala i ve svých začátcích depozitování a dokonce bych řekla, že je dělám pořád - protože to co dělám budu možná za pár měsíců také považovat za chybu .... (23.12.2011 15:10:26)

Naďa: Jenže, Vegáčku, oni jsou opravdu přesvědčeni o tom, že se starají dobře a že jejich péče nemá chybu! Proč by se tedy měnili? (23.12.2011 15:07:15)

kocourek Vegáček: Máš pravdu Nadi, ani naše šmudlíky bychom nechtěli dát někomu kdo by se o ně nestaral. jen bych rád doufal a věřil i v to, že i lidé se mohou změnit. Je jen na každém z nás jak se například k dané knížece postaví. Když to může pomoci kočičkám a bude ji ten či onen chtít propagovat proč ne.. Kdo nechce nemusí, nikdo nikomu tu nic nevnucuje.. A doufám že všechny čičinky ať s páníčky i bez nich budou mít hezký život a lidé zde i okolo mě jsou báječní že pomáhají kočičkám, mňau. TO je moc dobře.. A díky jim za to... (23.12.2011 15:04:24)

Naďa: Stačí se podívat do inzerce: "Najde se hodný člověk, který nám daruje britské koťátko? Jsem samoživitelka se třemi dětmi, nemohu si dovolit koupit nové. Naše koťátko přejelo auto a děti jsou smutné, tak prosím o koťátko rychle!" (23.12.2011 14:57:10)

Jitka NH.: Lu, ale takhle by se dalo o všem pochybovat. Dokonalý člověk neexistuje. A věřím, že spousty z nás v životě udělalo jakoukoliv chybu. A je to pouze na naší osobnosti, zda se k tomu umíne přiznat a jak s tím naložíme. Každopádně autorka by ráda pomohla kočkám, tím že přispívá prodejem z té knihy. A nakladatelství nám nabízí další jiné tituly, ze kterých by šly výtěžky na kočičky. A navíc nám chtějí pomáhat i s tiskem letáků... Pokud by to byl tak zlý jedinec, myslíš že by to dělali dobrovolně?? Nevím, vyhraněný názor asi také nebude to pravé ořechové (23.12.2011 14:55:44)

Naďa: Nečetla, Vegáčku, ale tyhle lidi znám. Je jich dost mezi zájemci o moje koťata. Oni mají kočky strašně rádi a nutně je potřebují k životu. A taky se o ně umí báječně postarat, protože mají celoživotní zkušenosti. Kočky se u nich mají jako v ráji. Při opatrném vyptávání se dozvíte, že se kočky většinou poměrně brzy ztratily, protože se asi přestěhovaly jinam nebo se toulaly, toulaly, až se zatoulaly. Kastrované většinou nebyly, protože jim páníčci chtěli dopřát radost z mateřství. Kočka koťata postupně někam odvedla a tam je zanechala(!) Takový nesmysl! Babička chce kočičku pro svou jedenáctiletou vnučku, která miluje koťátka a báječně se o ně stará. Jednou bude určitě veterinářka. Sice ještě nějaké kočky mají, ale to jsou kocouři, ti nemůžou mít koťátka. Předchozí kočičku zastřelil myslivec...Vím, že takové jsou osudy spousty koček a že jsou mnohem, mnohem horší lidé. Ale přesto si takovouhle péči o moje koťata nepředstavuji... (23.12.2011 14:52:03)

Jitka NH.: Lu, ale takhle by se dalo o všem pochybovat. Dokonalý člověk neexistuje. A věřím, že spousty z nás v životě udělalo jakoukoliv chybu. A je to pouze na naší osobnosti, zda se k tomu umíne přiznat a jak s tím naložíme. Každopádně autorka by ráda pomohla kočkám, tím že přispívá prodejem z té knihy. A nakladatelství nám nabízí další jiné tituly, ze kterých by šly výtěžky na kočičky. A navíc nám chtějí pomáhat i s tiskem letáků... Pokud by to byl tak zlý jedinec, myslíš že by to dělali dobrovolně?? Nevím, vyhraněný názor asi také nebude to pravé ořechové (23.12.2011 14:48:20)

kocourek Vegáček: Nadi a už jsi ji četla?? (23.12.2011 14:43:00)

Jitka NH.: Upřímně možná su naivní, ale celkem pokud není taková doopravdy, tak jí rozumím, I když se věnuji v současné době pomoci kočičkám, tak ne vždy jsem byla vzorná majitelka kočiček. Můj první kocourek, taky jich pořádně schytal a nerozuměla jsem tomu proč mi občůrává věci atd..Ale nakonec se dožil v naší rodině 15 let. A právě z těchto chyb a neporozumění kočičí duše jsem se poučila a stále se učím.. A svou tzv vinu, snažím se plně vynahradit kočičkám současným... Pokud to myslela upřímně tak nejsem proti té knize navíc nám nakladatelství vytiskne letáky, které budeme přikládat do knih jako doslov, kde celý mail respektivě vysvětlení obsahu bude napsán.. Navíc dalo by se i protiřečit. Je k něčemu práce útulařek platná?? Vždyť si spousta lidí může říci, no joo tak já ji vyhodím, však on se nějaký ehm vůl najde a určo se za mě postará. Jinak věřím, že se chybující člověk může změnit. Pokud bych tomu nevěřila, tak ten svět by byl moc smutný (23.12.2011 14:39:50)

Lu: přiznat si chybu a hlásit se k ní může vypadat jako ušlechtilé, ale nikde jsem se nedočetla o tom, zda a jak se autorka "napravila", co hezkého se jí povedlo udělat a jak se teď ke kočkách doopravdy chová. Dle mého TOTO nelze napravit, ve vztahu k živým tvorům se nelze změnit, zlepšit či cokoli, TO je dáno citovou a morální úrovní člověka, a tu už paní autorka projevila, takže sorry. Nevěřím ji. A knize budu dělat antireklamu. (23.12.2011 14:35:11)

kocourek Vegáček: Nadi a už jsi ji četla?? (23.12.2011 14:34:35)

Naďa: No to je tedy asi dost příšerná knížka, alespoň z mého pohledu... (23.12.2011 14:18:27)

kocourek Vegáček: A komu by se mělo věřit, když ne lidem, kteří jsou tvorové chybující. Otázkou je, zda si to umí přiznat a také se k té chybě hlásit. Upřímně, paní ani nemusela na to odpovídat. Nicméně, asi jsem příliš naivní kocour, když si myslím, že i špatný přístup se dá napravit. Vždyť se podívejte na ostatní kočičky z útulků.. Kdyby všechny čičiny měli koukat na lidi jako na ti kteří se nepoučí a nezmění se, tak co bychom potom měli dělat?? To bychom nesměli doufat, že i když ti lidé před námi nám ubližovali a byli zlí, tak i přesto mohou existovat jiní, kteří jsou zase hodní a že určitě se u nich budeme mít lépe..... (23.12.2011 13:55:16)

Lu: já osobně nevěřím, že lidé si vezmou ponaučení, zamyslí se a pochopí, jak se to dělat nemá... to je blábol. Lidí si prvoplánově zafixují, že i takto se to třeba dělat může. Morální a etická úroveň autorky knížky je přinejmenším pochybná. (23.12.2011 13:42:23)

kocourek Vegáček: Protože tu vznikla diskuze tak mňau jsem zkopíroval paničce mail... (23.12.2011 13:27:48)

kocourek Vegáček: Dobrý den, paní Némethová, ano, máte naprostou pravdu, kočky se k Vám dostávají idíky takovému přístupu, jaký popisuji ve své knize. Za svůj život jsem se dopustila mnohých chyb asobectví ve vztahu ke kočkám. Jsem si jich vědoma a už ve svém prvním mailu jsem napsala, že kniha je zeživota i s těmi chybami... Je to beletrie, ne návod jak se starat nebo nestarat okočku. Když čtu román nebo životopis, ocením, když se autor přizná i ke svým chybám a špatnýmvlastnostem. Je to čtivější a věrohodnější, než kdyby popsal jento, v čem je dobrý. Dnes bych mnohé věci řešila jinak, ale minulostnezměním. Můžu jen malou měrou přispět k ulehčení koček vsoučasnosti. Kniha může posloužit dvěma dobrým účelům - z každé prodané knihy se dostane pomoci opuštěnýmkočkám od dobrých lidí a za druhé, pokud kniha přiměje budoucího majitele kočky kzamyšlení, co všechno jsem udělala špatně, sám pak k pořízeníkočky přistoupí zodpovědněji. Chápu, že pro lidi, kteří kočky zachraňují a denněvidí následky lehkomyslnosti a nezodpovědnosti, je to citlivé téma a spíš by dali přednost knize otom, jak to má být správně. Já jsem zase vycházela z toho, že jeden příklad je lepší, než deset pouček. Pokud kniha prospěje současným kočkám v útulku,splnila svůj účel. Srdečně zdraví Lenka Novotná ______________________________________________________________ > Od: "Jitka Némethová" > Komu: > Datum: 23.12.2011 01:42 > Předmět: FW: malá kniha o kočkách. > Dobrý denpaní Novotná, Mám tujeden ohlas a celkemzajímavý. Myslíte, žeby jste se k tomumohla nějak vyjádřit? Víte, naše sdružení právě se staráo kočičky, které sek nám dostanou i díky takovému přístupu jak popisujetev knize. Děkuji zavyjádření S pozdravemJitka Némethová. -------------------------------------------------------------------------------- From: Sent:Thursday, December 22, 201110:42 PM To:Jitka Némethová Subject:Fwd: malá kniha okočkách. Hezký večer!!!! tak ten jsem si chtěla právě udělat. Vlezla jsem si do vany s výšezmíněnouknížkou a začetla jsem se.Začátek pěkný, 2 koťata Tinka a Finka. Ale popárstránkách jsem se nestačila divit. Paní autorka je ….. a ještě to o sobě napíše. Již nastraně 17doslova píše, První den po nemocijsdemse vrátila domů totálně unavená a Tinky, která otravovala jsem sinevšímala. Vynucovalasi pozornost vyskakováním na klín,šťoucháním hlavou, packou a hlavněmňoukáním. Nevzala jsem jí na vědomí ani kdyžspustila tu svou hlasitou tirádu.To byl vrchol všeho, nejenže nejse m celý dendoma, ale ani teď se jí nevěnuju!Nakonec zmlkla a vyčurala se do postele. To měteda rozzuřilo na nejvyšší míru.Ztloukla jsem ji , co se do ní vešlo.Myslelasi,že nastala její poslední hodinkaa díky prožitému strachu se začalachovatsnesitelněji.Hned na straně 18 zase popisuje jak tatokočička utekla. Větrali jsme oknem, kdebyla síť proti komárům.Tinka si v ní udělala díru a cestu ke svobodě. Ponávratu z práce mně vítalajen Finka, žalostně mňoukala a Tinka byla pryč. Vyskočila z prvníhopatra, aby si konečně mohla žít po svém. Ještě celý týdenjsem se domů jen tišeplížila ze strachu, že by se chtěla vrátit. Chápeteto ona se vůbecnestarala co je s kočkou!!!MístotohoFince pořídilinovoukamarádku Aiku.Nastraně 26 píšejak se k nim přitoulal kočička Micinas kotětem. Micinu krmili a tauž chodila bez kotěte, ale baštu někam odnášela.Z toho usoudili, že někamzapadlo a nemůže ven. Nikdy už ho neviděli. Anináznak, že by se snažili zjistitkde kotě může být.Nakonec i Micinase ztratila.Taky se k nim přitoulalo4 měsíční kotě Miki, nějak se jimstále nedařilakastrace a tak byla koťátka a zase ko ťátka a zase ko ťátka.Vždyse všechnapodařilo udat (i když tedy já si myslím, že hrozným způsobem), jenkoťátkoSmolařka zbylo. No a pak už se jen stěhovali do malého bytu a takvenkovníkočičku - Miki a Smolařku nechali u domku (prý si je nové majitelkynechali).Aiku někomudarovali a Finka už8mi letá, se jim v novémpanelákovém bytě ztratila ztratila. No což, bez kočekto není ono a tak sipořídili opět 2 koťata-Ragdoll. No takže shrnuto a podtrženo, tohle já nehodlám prodávat. Dáda (23.12.2011 13:26:55)

Zašli komentář! Tvé jméno: Ověřovací otázka - kolik je čtyři plus šest? (číselně))

Smajlíky (emotikony) Zobrazit další smajlíky (emotikony)