Další náhodně

Aktuálních 5 nej:

VÝZVA
Pošlete nám příběh Vašeho mazlíka, do článků na web! mail: pegas(zavináč)pinknet.cz

AKTUALITY
28.2.2010
JAXE má svou skupinu na Facebooku!
5.2.2010
Založeno JAXE fórum!
4.2.2010
Doplněna další parta smajlíků. Tentokrát se otevírají v novém okně.
Petr Gašparík

přemýšlím
Zaslal/a: Zuzanka

Komentáře

: přestože taky s bleskem, ten foťák si někdy dělá co chce..... (5.5.2017 16:51:46)

Beda: Jíťo, reálná Zuzanka (5.5.2017 16:50:56)

Dáda: fakt, že jo ! No na permanentní stopstav je to slušný! (20.12.2015 14:25:11)

Beda: Dádo, opravdu 40??? tak to to je nádherné!!! (20.12.2015 14:22:53)

Dáda: Bedo, já vím, že u Tebe si prostě holky rozdaly role samy. U nás, tím, že se tu neustále mění osazenstvo, tak je to trochu Jinak. Nebudeš možná věřit, ale letos jsem umístila skoro 40 koček. Takže jich ještě víc muselo přijít! (20.12.2015 14:00:07)

Beda: Dádo, já vím jak to myslíš a pokud jde o Nyny, tak já ji nikdy neprotěžovala jako první, Zuzanka to tak přijala sama... a jinak je to ve spoustě věcí přesně jak píše al., posíleno tím, že teď je už jenom jedna - jenom Nyny líhala na stolku, na stole, na lince, jenom ona loudila lidský jídlo, resp. vlastně každý jídlo atd., atd. a teď tam prostě není NIKDO... včera jsem byla hrozně šťastná, že si Zuzanka vzala trochu ovocnýho jogurtu, ona nikdy žádnej ochucenej nechtěla, i když jsem ho i jí vždycky nabízela, jenom bílej - a tak Nýna DENNĚ se mnou na stole snídala, já lžičku, ona lžičku, a ještě natahovala ručičku a tlapkou si mě přitahovala... (20.12.2015 9:55:04)

Dáda: Já to mám ještě jinak. Vždy protěžuji nové, nemocné a životem zkoušené kočičky, kocourky nebo koťata. Je fakt, že i jejich stav vyžaduje vyšší péči a obskakování. Tím pádem šla i moje Šišinka stranou, jak říkám na druhou kolej. Byla moc hodná, nebýt epilepsie, tak jsme o ní ani nevěděla. No a tak se de facto klidila z cesty a já si ani nevybavím, jestli tak byla spokojená nebo se jen smířila s tím stavem. Je pravda, že mi tu zemřelo dost kočiček, jejich smrt jsem však neměla možnost tolik prožívat jako třeba Beda. Ostatní mne potřebovali a tak to bylo, jak píše al., snesitelnější. Celý den jsem si třeba nestačila vzpomenou-práce, vnoučata, kočky,chalupa a prodejní výstavy mne zaměstnaly. Teprve v noci to bývalo zlé. To jsem přemýšlela o tom, zda jsem udělala vše jak jsem měla. Jasně, že mi vždy vyšlo, že ne . Prášky na spaní mi doktorka nechce předepisovat kvůli spánkové apnoe, takže jsem řadu nocí prostě probděla. (19.12.2015 22:39:03)

al.: Bedo, já tomu rozumím. Ono se Šotouškem to bylo podobně, vždy měl výsostné postavení a vždy ho všichni respektovali. Jak jsem si sedla k televizi, už na mě ležel, ale za chvíli odešel. Tak ostatní se taky šli pomazlit, Pupík, Maruška,Bubla.. Jenže jak na mě dosedli, ať byl kde byl, tak vždycky vrátil a nacpal se ke mě sám, přes všechny a oni vždy odešli a uvolnili mu místo. Nikdo si na mě dlouho nepoležel, jen on..Po jeho odchodu jim chvíli trvalo, než pochopili, že vlastně teď můžou a využívají toho, že nemusí ustupovat. Maruš se na mě válí pořád a Pupík taky.I Bubla a i Fred, kterej ho repektoval snad nejvíce.Oni pochopí a Zuzanka taky pochopí a uvidíš, že přijde. S tím stolečkem, já ho mám taky prázdnej a instinktivně stále udržuju prázdné to místo na něm, ležel tam pořád. Teď koukám na televizi a nikdo tam neleží.NIKDO ! A to tam s ním lehávala Maruška, ale teď tam prostě nejde.Chybí mi to, že mi neujídá lisdký jídlo z talíře, nikdo jinej ho nejí. Jedl i kdnedlíky se zelím, kradl šunku i salám z chlebů, užíral psům z misek, jak se ládoval. Takové jeho rituály moc scházejí. Taky nikdo nejí vařené maso, tolik jsem se mu navařila kuřecích řízků a teď jen občas vařím psům. Tak moc ti rozumím, je to těžké, zvlášť když ti ze dvou zbyla jedna kočička, tak to je hodně znát. Ale jistě k tobě více přilne a možná objevíš nové známky její osobnosti, bude se moci jinak projevit. (19.12.2015 17:51:31)

Beda: no jo, to je vlastně další věc, Zuzanka je mazel nad mazly a vždycky byla, ale zároveň jak si teď uvědomuju, byla to ona, kdo byl svým způsobem "odtažitější"... moc často spinkala většinu dne vedle v ložnici na svém křesle, že jsem jak říkáš o ní skoro nevěděla - až mi to bylo líto a občas jsem tam za ní chodila, hladila a povzbuzovala ať jde k nám... zato Nynyšku, tu nemazlivou Nynyšku jsem měla vlastně pořád vedle sebe, kousek od ruky, a od toho očička co se zabydlela na tom stolečku tady jsem ji měla půl metru od sebe prakticky TRVALE, POŘÁD... a celé tři roky jsme tu např. žily s tou sklenicí na stole, bylo to tak samozřejmé, že jsem si to uvědomila - až když jsem ji sklízela... to Nyny jsem měla při každém kroku nějak vedle sebe, to ona přiletěla jakmile jsem postavila na kafe nebo otevřela ledničku, to ona byla to moje přisáté klíště, třebaže se nikdy nenechala pochovat, ta malá asociálka byla zároveň jako můj setrvalý stín... i když mi ležela za zády a ani jedna jsme se na sebe na sebe nedívaly - zároveň jsme o sobě věděly a byly jsme SPOLU... Zuzanka byla vždy druhá, ale i vlastní volbou, ona od začátku nějak prostě vzala na vědomí, že Nyny je alfa (ona by si to vybojovat asi neuměla, vlastně byla taky docela ťunťa) - a teď má šanci být první (a jedinou), ale musí na to nějak asi přijít sama... holky mi říkaly, že to mám nechat na ní, že to musí pochopit sama, že za ní nemám lézt, nemám se vnucovat, aby se mi naopak nezačala třeba vyhejbat... bože, je to TAK TĚŽKÉ!!!!!! (19.12.2015 10:47:25)

al.: Je nádherná a vypadá smutně i ona..Určitě se jí to mele v hlavince všechno . Bedo, ty máš tragickou situaci, že ti zůstala jedna zlatá, hodná Zuzanka o které ani nevíš. Já tohle mám trochu lehčí, protože je jich tu hodně, hodně novejch situací s Mášou, Micinkou, neustálé hemžení Pupíků mi pod nosem, neustálé akce, které mě přivádějí do šílenství, čůrání Míši, neustálé hledání smradlavých zdrojů, pouštění koček sem a tam 10x denně, plné lopaty čůránek ze snad nikdy prázdných záchodů,furt se něco děje. Na Šotouška myslím každej den, ale oni mě pořád v tom rušej děláním kravin a je to tak lepší. Chápu tě, že pro tebe je to obrosvká změna a velký žal a smutek. Takto jsem to těžký měla s prvním psem a o Lotynce ani nemluvím.Trpěla jsem hrozně. Se Šotouškem to není lehčí, jen snesitelnější.O něm jsem pomalu ani nevěděla a tak někdy jakoby tu v koutku tiše spal.. (19.12.2015 9:29:30)

Zuzu: posluho, nebuď smutná (19.12.2015 2:00:39)

Zašli komentář! Tvé jméno: Ověřovací otázka - kolik je čtyři plus šest? (číselně))

Smajlíky (emotikony) Zobrazit další smajlíky (emotikony)